Kalení: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Kalení ocelí: Kalením se zvětší objem oceli-to je jen zhruba řečeno... |
m →Kalení ocelí: ve skutečnosti to není tak jednoduché... |
||
Řádek 4:
== Kalení ocelí ==
Kalení je tepelné zpracovaní spojené se vznikem nerovnovážné struktury. Je prováděno jak u [[Nástrojová ocel|nástrojových ocelí]], tak u [[Konstrukční ocel|ocelí konstrukčních]], a to pro zlepšení určitých mechanických vlastností. Kalením se dosahuje u součástí vysoké tvrdosti a odolnosti proti opotřebení. Tyto vlastnosti jsou spojeny se vznikem nerovnovážné struktury martenzitu a [[bainit]]u, které jsou požadovány po správném zakalení. Zakalením oceli se vždy zvýší i její [[pevnost v tahu]]. Současně se zvětší i její objem.<ref>{{citace monografie | jméno = Josef | příjmení = Ďásek | titul = Zápustky a jejich tepelné zpracování | rok = 1966| vydavatel = SNTL| místo = Praha | strany = 95}}</ref>
To způsobuje problémy hlavně při kalení velkých součástí: deformace, křivost, velké vnitřní pnutí, nebezpečí trhlin, až prasknutí součástí.{{doplňte zdroj}} Kalením se zvětší objem oceli-to je ovšem jen velmi zhruba řečeno pro kalírenské učně, aby pochopili výuku o rovnání křivých dílů po kalení
U konstrukčních ocelí je martenzit výchozí strukturou pro další tepelné zpracování, například [[popouštění]] za vyšších teplot (zušlechťování), jehož výsledkem je jemná popouštěcí struktura [[sorbit (ocel)|sorbit]], která má výbornou kombinaci pevnosti, tvrdosti a houževnatosti. Toto zušlechťování je vlastně zvláštní způsob kalení, při kterém nejde o tvrdost, ale o zvýšení pevnosti v tahu na mm<sup>2</sup>. Naopak u nástrojových ocelí je martenzit strukturou konečnou, která právě u těchto ocelí zajišťuje vysoké hodnoty tvrdosti a [[houževnatost]]i.
| |||