Strakova akademie: Porovnání verzí

Přidáno 531 bajtů ,  před 8 lety
bez shrnutí editace
m (výměna obr.)
| datum přístupu = 2010-6-10
| vydavatel = Vláda ČR
}}</ref> budova na levém břehu [[Vltava|Vltavy]] na [[Malá Strana|Malé Straně]] v [[Praha|Praze]]. Byla vystavěna v letech [[1891]]–[[1896]] podle návrhů architekta [[Václav Roštlapil|Václava Roštlapila]].<ref name="vlada"/> Pod kupolí jsou umístěny sochy od [[Josef Maudr|Josefa Maudra]]. Původně byl objekt využíván jako studentská kolej nemajetných synů české šlechty. <ref name="vlada"/> V současnosti je sídlem [[vláda České republiky|vlády České republiky]].
 
K budově Strakovy akademie patří i zahrada vybudovaná pod dohledem [[František Thomayer|Františka Thomayera]].<ref name="vlada"/>
== Historie ==
[[Image:Strakova akademie z Mánesova mostu (2).jpg|thumb|Sídlo vlády České republiky – Strakova akademie v [[Praha|Praze]]]]
Název Strakově akademii dal císařský tajný rada hrabě Jan Petr [[Strakové z Nedabylic|Straka z Nedabylic]]. Ten roku [[1710]] odkázal svůj majetek ke zřízení akademienadace "pro nemajetnévzdělávání chudé mládeže synyz českévyšších šlechtystavů". Administrativní zásahy [[Vídeň|vídeňské]] vlády však naplnění hraběcí závěti ztížily. Z odkázaných finančních prostředků byli podporováni šlechtičtí stipendisté obou zemských jazyků, ovšem samotný vzdělávací ústav byl vystavěn až koncem [[19. století]], akademie byla otevřena roku 1897.
 
BudovaReprezentativní novobarokní budova pro přibližně šedesát stipendistů byla navržena architektem Václavem Roštlapilem a měla luxusní a moderní vybavení. StavbaJejí stavba v prostorách bývalé [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitské]] zahrady probíhala 5 let ([[1891]]–[[1896]]) a její výměry dosáhly 4&nbsp;000&nbsp;m<sup>2</sup>. Přilehlá zahrada má dalších 17&nbsp;000&nbsp;m<sup>2</sup>. Náklady spojené s výstavbou přesáhly jeden milion tehdejších korun. Tehdy byla zbourána i [[kaple svatého Ignáce (Malá Strana)|kaple svatého Ignáce]].
 
V [[přízemí]] budovy byly umístěny [[Studovna|studovny]], [[kancelář]]e správy, slavnostní síň a [[kabinet]]y se sbírkami učebních pomůcek. První a druhé patro bylo vyhrazeno [[student]]ům. Nacházely se zde nejen studovny, ale zejména [[ložnice]] a domácí [[kaple]]. Kromě toho byla budova vybavena [[Ústřední topení|ústředním topením ]](jako vůbec první budova v Praze), [[lázně]]mi s [[bazén]]em, letní a zimní [[Tělocvična|tělocvičnou]], šermírnou a vlastní [[Nemocnice|nemocnicí]].
 
Podle dobových pramenů se zdejší stipendisté učili jen takové předměty, které se na veřejných ústavech nevyučovaly vůbec, nebo jen velmi okrajově. Mezi tyto předměty patřil například [[zpěv]], [[kreslení]], [[hudba]], cvičení v těsnopise, [[Jezdectví|jízda na koni]] nebo [[šerm]].
 
Po prvních dvou letech fungování akademie zde vniklo i vlastní česko-německé [[gymnázium]].
 
''Faktografické poznámky:
V Akademii působil jako katecheta kanovník metropolitní kapituly u sv. Víta a pozdější světící biskup pražský [[Antonín Podlaha]]. Do akademie byli přijati patrně již roku 1897 například bratři Sidonie Nádherné, Charlie a Jan.
 
V průběhu [[První světová válka|první světové války]] připadla akademie [[Červený kříž|Červenému kříži]], který zde zřídil nemocnici s celkovými 470 lůžky. Z auly akademie se stal operační sál a z ložnic studentů nemocniční pokoje.
5

editací