Avraham Stern: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
první část úprav dle recenze + část textu přesunuta do článku První židovská válka
m drobné typografické úpravy; btw neměly by názvy knih v referencích a bibliografii být v transkripci do latinky?
Řádek 23:
|poznámky =
}}
'''Avraham Stern''' ({{vjazyce|he}}: {{Cizojazyčně|he|אברהם שטרן}}, ''Avraham Štern''; [[23. prosinec|23. prosince]] [[1907]] – [[12. únor|12. února]] [[1942]]) byl [[židé|židovský]] [[básník]] a zakladatel a vůdce radikální militantní [[revizionistický sionismus|revizionistické]] skupiny [[Lechi]], též známé jako Sternova skupina či Sternův gang. V podzemí vystupoval pod přezdívkou '''Ja'ir''' ({{cizojazyčně|he|יאיר}}).
 
Pocházel z [[Polsko|polské]] části [[Ruské impérium|carského Ruska]]. Nedlouho po příchodu do [[Britský mandát Palestina|mandátní Palestiny]] nastoupil ke studiu na [[Hebrejská univerzita v Jeruzalémě|Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě]], kde díky vynikajícímu prospěchu získal [[stipendium]] ke studiu na [[Florentská univerzita|univerzitě ve Florencii]]. Již během studií vstoupil do [[Hagana|Hagany]], z níž v roce 1931 odešel do revizionistického [[Irgun]]u. Během studií v [[Itálie|Itálii]] se vzhlédl ve [[Italský fašismus|fašistickém režimu]] [[Benito Mussolini|Benita Mussoliniho]], byť sám se nikdy fašistou nestal. Studijní pobyt ukončil předčasně a věnoval se podzemním revizionistickým aktivitám. Britskou správu [[země izraelská|země izraelské]] vnímal jako nepřátelskou a ostře se stavil proti [[MacDonaldova bílá kniha|imigračním kvótám]], které Britové stanovili pro židovské uprchlíky.
Řádek 60:
| příjmení = Ben-Tor
| jméno = Nechamia
| titul = {{Cizojazyčně|he|לקסיקון לח׳׳ילח״י}}
| vydavatel = Ministry of Defense Publishing
| místo = Tel Aviv
Řádek 89:
naším snem – zemřít za naši zem.|Avraham Stern|Neznámí vojáci (1932)<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Bejtar]]
| titul = {{Cizojazyčně|he|חיילים אלמונים}}
| url = http://www.betar.org.il/world/music/songs/hayalim.htm
| datum přístupu = 2012-5-5
Řádek 121:
| url = http://books.google.cz/books?id=VrhMbqSA95wC&printsec=frontcover&hl=cs
| jazyk = anglicky
}}</ref> V&nbsp;roce 1932, než dokončil důstojnický kurz Irgunu, sepsal s&nbsp;manželkou Roni slova k&nbsp;písni ''Neznámí vojáci'' ({{cizojazyčně|he|חיילים אלמונים}}, ''Chajalim almonim''}}), která měla zaznít při slavnostní ceremonii ukončení důstojnického kurzu. Píseň, která má celkem pět slok, „kombinovala poezii a mýtickou historii, jakožto integrální součásti národní revoluce“.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Rapoport
| jméno = Louis
Řádek 165:
| příjmení = Ginossar
| jméno = Yaira
| titul = {{Cizojazyčně|he|לא בשבילנו שר הסקסופון}}
| vydavatel =
| místo = Tel Aviv
Řádek 304:
Jakkoli nebyla spolupráce zemí [[Třetí svět|Třetího světa]] s&nbsp;nacistickým Německem neobvyklá, bylo jednání Židů s&nbsp;[[antisemitismus|antisemity]] přinejmenším bizarní.<ref name="shindler-landbeyond24-25"/> Stern však měl pro podobný postup historické precedenty v&nbsp;podobě [[Theodor Herzl|Theodora Herzla]] a Ze'eva Žabotinského.{{#tag:ref|Zatímco Herzl se sešel s ministrem carského Ruska krátce po [[Kišiněvský pogrom|pogromu v Kišiněvě]], Žabotinský jednal s představitelem ukrajinského vůdce [[Symon Petljura|Symona Petljury]] několik let po masakru ukrajinských Židů.<ref name="shindler-landbeyond24-25"/>|group="pozn"}} Oba protagonisté si své jednání zdůvodnili tím, že bylo ve prospěch židovského lidu. Rozdíl mezi Herzlem, Žabotinským a Sternem však byl podle britského historika Shindlera v&nbsp;tom, že Stern pokládal záchranu a ochranu židovských životů až jako druhořadou. Na prvním místě u&nbsp;něj dle něho byla bezpečnost židovského státu.<ref name="shindler-landbeyond24-25"/>
 
V&nbsp;prosince 1940 Stern vyslal svého agenta do [[Bejrút]]u na setkání s&nbsp;Hitlerovými emisary.<ref name="shindler-landbeyond24-25"/> Agent jim předal Sternův návrh na spolupráci Lechi a nacistického Německa. Stern v&nbsp;něm vyjádřil sympatie s&nbsp;nacistickým plánem na Evropu bez Židů ({{cizojazyčně|de|''Judenfreijudenfrei''}}){{#tag:ref|Domníval se však, že Hitler plánuje dosáhnout tohoto cíle židovskou emigrací.<ref name="shindler-landbeyond24-25"/>|group="pozn"}} a ocenil nacistický postoj vůči sionistickým aktivitám v&nbsp;Německé říši.<ref name="hitchens256">{{Citace monografie
| příjmení = Hitchens
| jméno = Christopher
Řádek 463:
| počet stran = 278
| strany = 178-179
}}</ref> a premiér [[David Ben Gurion]] rozkázal zatknout všechny její vůdce. Nikdo z&nbsp;osob zodpovědných za BernardottehoBernadotteho vraždu však nebyl nikdy souzen<ref name="09čejka178-179"/> a vláda nakonec udělila všem členům Lechi [[amnestie|amnestii]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Pedahzur
| jméno = Ami
Řádek 505:
| url = http://books.google.cz/books?id=1juWE6y1C1QC&printsec=frontcover&hl=cs
| jazyk = anglicky
}}</ref> Dne 29. ledna 2008 připomenul [[Kneset]] na svém mimořádném zasedání sté výročí narození Avrahama Sterna. Tehdejší premiér [[Ehud Olmert]] ve svém projevu ocenil Sternovu osobnost a její význam pro založení židovského státu, i&nbsp;když, jak uvedl, „si v sionistickém hnutí zvolil velmi samostatnou cestu“cestu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Úřad premiéra Státu Izrael
| titul = Prime Minister Ehud Olmert’s Speech at the Special Knesset Session Marking 100 Years Since the Birth of the Late Avraham Stern (“Yair”)