[[Soubor:Subsaharanafrica.jpg|left|thumb|Země [[subsaharská Afrika|subsaharské Afriky]] s malou výjimkou u Etiopie, která má svou vlastní kulturu]]
Během [[Afrika|africké]] historie se na jejím území vytvořilo několik silných států, které ovládaly značná území([[Mali#Říše Mali a Songhajská říše|Mali, SonghaiSonghaj]]). Již od [[15. století]] zde Evropané zakládají své osady a získávají malá území. Postupem času zde vliv evropských mocností roste. Vrchol kolonizace Afriky pak probíhá v druhé půlce [[19. století]], kdy je téměř celá Afrika rozdělena mezi evropské velmoci. Přestože se na územích ovládnutých Evropany buduje moderní [[infrastruktura]], mnoho kolonií zůstává spíše oblastí pro těžbu nerostných zdrojů než vyspělými industrializovanými státy. Po druhé světové válce probíhá proces [[dekolonizace]] a africké státy postupně získávají samostatnost. Avšak ve velkém množství zemí přetrvává i dnes politická nestabilita (časté [[státní převrat]]y či [[atentát]]y na předsedy vlád). Asi nejstabilnější z těchto zemí je [[Jihoafrická republika]], která již před první světovou válkou získala titul britského [[dominium|dominia]] (díky velké bělošské populaci). Až do konce osmdesátých let zde byla uplatňována rasová [[segregace]] mezi bílými a černými obyvateli. V devadesátých letech se však systém liberalizoval a Jihoafrická republika je nyní stát se silným postavením v rámci většiny afrického kontinentu a současně s dobrou ekonomickou situací.
''Sem patří většina zemí subsaharské Afriky <ref>Přičemž asi největším adeptem na post ústředního státu je [[Jihoafrická republika]], a to díky své příznivé ekonomické a vnitropolitické situaci</ref> vyjma Etiopie.''
