Wikipedie

Vesmír: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Irigi (diskuse | příspěvky)
1 386 editací
snaha o zušlechtělní a zpřesnění části o tvaru vesmíru
Irigi (diskuse | příspěvky)
1 386 editací
Oprava sekce částečným překladem z Multiverse a částečným vlastním textem
Řádek 897:
{{viz též|Mnohovesmír}}
[[Soubor:Multiverse - level II.svg|náhled|vpravo|Zobrazení mnohovesmíru ze sedmi vesmírných "bublin", což jsou oddělená [[časoprostor]]ová kontinua, která mají odlišné [[přírodní zákon|fyzikální zákony]], [[fyzikální konstanty]], a možná dokonce i jiný počet dimenzí nebo i odlišnou [[topologie|topologii]].]]
ExistujíNěkteré spekulativní kosmologické teorie, které tvrdí, že náš vesmír je pouze jedním z množiny vesmírů, které se označují jako [[mnohovesmír]], což(z byanglického měnilo definici vesmíru''multiverse''). <ref name="ellis"/><ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.jstor.org/pss/2707516
| příjmení = Munitz
| jméno = MK
Řádek 907:
| doi = 10.2307/2707516
| datum přístupu = 2011-07-26
Takto}}</ref> fyzickyTento oddělenétermín byl poprve použit psychologem a filozofem [[William James|Williamem Jamesem]]. Vesmíry tvořící mnohovesmír se někdy nazývají paralelní vesmíry jsoua jejich povaha něcoa jinéhozpůsob nežjejich představyvzájemné alternativníinterakce rovinyzávisí vědomína čikonkrétním simulovanéfyzikální realitymodelu. Koncept mnohovesmíru a oddělených vesmírů nicméně není nový, například biskup [[Étienne Tempier]] v [[Paříž]]i roku 1277 řekl, že Bůh mohl vytvořit tolik vesmírů, kolik uznal za vhodné, o čemž se tehdy hodně diskutovalo.<ref>{{Citace monografie▼
}}</ref>
 
▲Takto fyzicky oddělené vesmíry jsou něco jiného než představy alternativní roviny vědomí či simulované reality. Koncept mnohovesmíru a oddělených vesmírů nicméně není nový, například biskup [[Étienne Tempier]] v [[Paříž]]i roku 1277 řekl, že Bůh mohl vytvořit tolik vesmírů, kolik uznal za vhodné, o čemž se tehdy hodně diskutovalo.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Misner
| jméno = Charles W.
Řádek 925 ⟶ 923:
}}</ref>
 
Kosmolog [[Max Tegmark]] klasifikoval nejčastěji diskutované modely mnohovesmíru do čtyřech kategorií tak, že mnohovesmír vyššího řádu zahrnuje mnoho světů řádu nižšího:
Z definice vědeckého mnohovesmíru neexistuje nic, co by z jednoho vesmíru mohlo nějak ovlivnit jiný vesmír. A tak, i když některé [[román]]ové postavy cestují mezi paralelními smyšlenými "vesmíry", je to, přísně řečeno, nesprávné použití pojmu ''vesmír''. Oddělené vesmíry jsou pojaty jako fyzické vesmíry, a to v tom smyslu, že každý má svůj vlastní prostor a čas, svoji vlastní hmotu a energii a své vlastní fyzikální zákony - a jsou zde také problémy s definicí současnosti, neboť tyto vesmíry neexistují synchronně (protože mají každý svůj vlastní čas), nebo i geometricky paralelně (není vysvětlitelný vztah mezi prostorovou pozicí různých vesmírů).<ref name="ellisg">{{Citace elektronické monografie | url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1468-4004.2008.49229.x/full
====1. řád: Časoprostor za kosmologickým horizontem ====
| příjmení = Carr ▼
[[Inflace (kosmologie)|Inflační teorie]] předpovídá na počátku vesmíru velmi rychlou metrickou expanzi. Při tomto procesu se vesmír zvětší natolik, že některé jeho části nemůžeme pozorovat, protože z nich k nám světlo ještě nestihlo dorazit. V některých scénářích vývoje vesmíru mohou existovat i oblasti, ze kterých k nám světlo nedorazí nikdy. Časoprostor, který nevidíme, protože je mimo pozorovatelný vesmír se označuje jako multiverzum prvního řádu.
| jméno = Bernard▼
| příjmení = Ellis ▼
| jméno = George▼
| titul= Universe or multiverse?▼
| vydavatel = Astronomy & Geophysics▼
| datum vydání = 2008▼
| strany = 2.29–2.33▼
| jazyk = anglicky▼
| doi = 10.1111/j.1468-4004.2008.49229.x▼
| datum přístupu = 2011-08-12▼
}}</ref>
 
====2. řád: Vesmíry s jinými fyzikálními konstantami====
Existují dva vědecké významy, kdy se diskutuje o více vesmírech. Za prvé, mohou se odpojit od kontinua časoprostoru a všechny formy hmoty a energie jsou omezené na jeden vesmír a nemůže existovat "tunel" mezi nimi. Příkladem takové teorie je chaotický inflační model raného vesmíru.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0370269386906118
[[Věčná inflace (kosmologie)|Teorie věčné inflace]] <ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0370269386906118
| příjmení = Linde
| jméno = A. D
Řádek 949 ⟶ 938:
| doi = 10.1016/0370-2693(86)90611-8
| datum přístupu = 2011-07-26
}}</ref> předpokládá, že k rozpadu [[falešné vakuum|falešného vakua]], které má na svědomí exponenciální rozpínání vesmíru v jeho počátku, nedochází všude najednou v reakci na klesající hustotu a tlak, ale lokálně, formou [[tunelový jev|kvantového tunelování]]. Vznikne tak zárodečná bublina, která se již rozpíná řádově pomaleji než okolní prostor. V různých bublinách může dojít k různému [[spontánní narušení symetrie|spontánnímu narušení symetrie]], což má za následek obecně jinou hodnotu různých fyzikálních konstant. Takové vesmíry se nazývají multiverzem druhého řádu.
}}</ref> Za druhé, na základě hypotézy na mnoha světů, se paralelní vesmír zrodí s každým kvantovým měřením, vesmír je jeho ''vedlejší'' paralelní kopií, z nichž každý odpovídá různým výsledkům kvantového měření.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0370269386906118
 
| příjmení = Svršek ▼
Do této kategorie patří i ''teorie oscilujícího vesmíru'' [[John Archibald Wheeler|Johna A. Wheelera]] nebo ''teorie kosmologického přírodního výběru'' [[Lee Smolin]]a.
| jméno = Jiří ▼
 
| vydavatel = Natura▼
====3. řád: Interpretace mnoha světů kvantové mechaniky====
| datum přístupu = 2011-08-09
[[Hugh Everett|Everettova]] [[teorie mnoha světů]] je dnes jednou ze standardních [[interpretace kvantové mechaniky|interpretací]] [[kvantová mechanika|kvantové mechaniky]]. Je postavena na předpokladu, že vesmír lze popsat globální vlnovou funkcí, která nikdy neprochází [[kolaps vlnové funkce|kolapsem]]. V momentě, kdy provádíme měření na dílčím kvantovém systému, celý vesmír se rozdělí na několik větví, ve kterých se realizují všechny možné výsledky měření. Pravděpodobnostní charakter měření je důsledek toho, že nevíme, ve které z větví se budeme po rozdělení vesmíru nacházet. Zatímco různé vesmíry multiverza 1. a 2. řádu jsou od sebe vzdáleny v klasickém prostoru, jednotlivé větve mnohasvětové interpretace jsou od sebe vzdáleny v nekonečněrozměrném [[Hilbertův prostor|Hilbertově prostoru]], na kterém je definována globální vlnová funkce vesmíru.
}}</ref>
 
Nicméně, oba smysly termínu "mnohovesmír" jsou spekulativní a mohou být považovány za [[falzifikace|nevědecké]], žádný známý [[experiment]]ální test v jednom vesmíru nemůže nikdy odhalit existenci nebo vlastnosti jiného vesmíru a zároveň jej ovlivnit, tím by se odstranila jeho neinterakce s ostatními vesmíry.<ref name="ellisg"/><ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0370269386906118
====4. řád: Soubor všech vesmírů dostatečně popsatelných matematickou strukturou====
Do této kategorie Tegmark zahrnuje vlastní hypotézu, podle které bychom měli připsat rovnou měrou existenci všem myslitelným vesmírům, které lze dostatečně formálně popsat vhodnou matematickou strukturou. Tegmarkovu hypotézu dále rozvedl [[Jürgen Schmidhuber]], který kritizovat především vágní definici pojmu "každá myslitelná matematická struktura". Navrhl omezení na na množinu světů popsatelných počítačovými programy, které skončí v konečném čase, byť by tento čas nebyl předpověditelný kvůli [[Kurt Gödel|Gödelovým]] větám. <ref>[[Jürgen Schmidhuber|J. Schmidhuber]] (1997): A Computer Scientist's View of Life, the Universe, and Everything. Lecture Notes in Computer Science, pp. 201-208, Springer: [http://www.idsia.ch/~juergen/everything/ IDSIA - Dalle Molle Institute for Artificial Intelligence]</ref><ref>[[Jürgen Schmidhuber|J. Schmidhuber]] (2000): Algorithmic Theories of Everything [http://arxiv.org/abs/quant-ph/0011122 arXiv.org e-Print archive]</ref><ref>[[Jürgen Schmidhuber|J. Schmidhuber]] (2002): Hierarchies of generalized Kolmogorov complexities and nonenumerable universal measures computable in the limit. International Journal of Foundations of Computer Science 13(4):587-612 [http://www.idsia.ch/~juergen/kolmogorov.html IDSIA - Dalle Molle Institute for Artificial Intelligence]</ref>
 
 
 
 
 
Teorie mnohovesmíru jsou často považovány za spekulativní až [[falzifikace|nevědecké]], protože žádný [[experiment]]ální test dostupný v jednom vesmíru nemůže odhalit existenci nebo vlastnosti vesmíru jiného. <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Grygar
| jméno = Jiří
Řádek 961 ⟶ 958:
| vydavatel = Astronomický ústav Slovenskej akadémie vied
| datum přístupu = 2011-08-09
}}</ref><ref name="ellisg">{{Citace elektronické monografie | url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1468-4004.2008.49229.x/full
▲| příjmení = Carr
▲| jméno = Bernard
▲| příjmení = Ellis
▲| jméno = George
▲| titul= Universe or multiverse?
▲| vydavatel = Astronomy & Geophysics
▲| datum vydání = 2008
▲| strany = 2.29–2.33
▲| jazyk = anglicky
▲| doi = 10.1111/j.1468-4004.2008.49229.x
▲| datum přístupu = 2011-08-12
}}</ref> Zatímco někteří tvrdí, že podle [[Occamova břitva|Occamovy břitvy]] bychom neměli zavádět do popisu
entity, které nemůžeme empiricky pozorovat, jiní tvrdí, že bychom podle stejného principu měli upřednostnit jednodušší matematický popis, který předpovídá více světů, než zavést dosatečný axiom, kterým jejich existenci popřeme. <ref>{{Citace elektronického periodika
▲| příjmení = Svršek Tegmark
▲| jméno = Jiří Max
| titul= Parallel universes. Not just a staple of science fiction, other universes are a direct implication of cosmological observations.
▲| vydavatel = NaturaScientific American
| datum vydání = květen 2003
| strany = 40-51
| jazyk = anglicky
| číslo = 288(5)
}}</ref>
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Vesmír“