Owen Chamberlain: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m úpr.
oprava wiki, úpr.
Řádek 1:
[[Soubor:Owen_Chamberlain 2006.jpg|thumb|Owen Chamberlain]]
 
'''Owen Chamberlain''' ([[10. červenec|10. července]] [[1920]], [[San Francisco]], [[Kalifornie]], [[USA]] –[[28. únor]]a [[2006]], [[Berkeley]], Kalifornia) byl významný americký [[fyzika|fyzik]], který svým výzkumem srážek [[proton]]ů a návrhy [[detektor částic|detektorů částic]] přispěl nemalou měrou k rozvoji experimentální částicové fyziky. Proslavil se zejména objevem [[antiproton]]u, za což obdržel společně s [[Emiliem Segrèm]]
[[Spojené státy americké|americký]] [[fyzika|fyzik]], který svým výzkumem srážek [[proton]]ů a návrhy [[detektor částic|detektorů částic]] přispěl nemalou měrou k rozvoji experimentální částicové fyziky. Proslavil se zejména objevem [[antiproton]]u, za což obdržel společně s [[Emiliem Segrèm]]
[[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]] v roce [[1959]].
 
Řádek 8 ⟶ 7:
 
== Životopis ==
Owen Chamberlain se narodil 10. července 1920 v [[San Francisco|San Franciscu]]. Jeho otec W. Edward Chamberlain byl radiolog se zájmem o fyziku a jeho matka se za svobodna jmenovala Genevieve Lucinda Owen.
 
Studoval fyziku na [[Dartmouth College]] v Hanoveru (New Hampshire, USA), kde získal bakalářský titul (A.B.) v roce 1941. Poté přešel na [[Kalifornská univerzita|Kalifornskou univerzitu]] do [[Berkeley]], ale jeho studia byla přerušena zapojením se [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] do [[druhá světová válka|2. světové války]]. Začátkem roku [[1942]] se Chamberlain zapojil do tajného [[projekt Manhattan|projektu Manhattan]] v [[Los Alamos National Laboratory|Los Alamos]] (New Mexico, USA), jehož cílem bylo vyrobit [[Jaderná zbraň|atomovou bombu]]. Chamberlainovým úkolem byl výzkum jaderných srážek se středně energetickými neutrony a přirozeného štěpení těžkých prvků. Na tomto projektu pracoval společně s [[Emilio Gino Segrè|Emiliom Segrè]] jak v Los Alamos, tak v Berkeley.
 
Po válce pokračoval v postgraduálním studiu na [[Chicagská univerzita|Chicagské univerzitě]] pod vedením slavného fyzika [[Enrico Fermi|Enrica Fermiho]].<br />
Fermi měl velký význam pro budoucí vědeckou dráhu Chamberlaina, neboť ho motivoval a podpořil, aby se namísto prestižní [[teoretická fyzika|teoretické fyziky]] začal věnovat [[experimentální fyzika|experimentální fyzikou]]. Ve své doktorské práci se zabýval difrakcí pomalých neutronů a titul [[Ph.D.]] obdržel oficiálně od Chicagské univerzity v roce [[1949]].
[[Soubor:Owen Chamberlain ID badge.png|right|frame|200px|Chamberlainova fotografie na identifikačním průkazu v [[Los Alamos National Laboratory|Los Alamos]].]]
V roce [[1948]] přijal Chamberlain učitelské místo na [[Kalifornská univerzita|Kalifornské univerzitě]] v Berkeley, kde byl později v roce [[1958]] jmenován profesorem fyziky. Společně s profesorem Emiliem Segrèm, Clydem Wiegandem a dalšími se v 50. letech zabýval [[proton]]ovými srážkami. Série jejich experimentů vedla v roce [[1955]] k objevu [[antiproton]]u (záporně nabitého protonu), který se tak stal po [[pozitron]]u druhou nalezenou [[antičástice|antičásticí]], jejichž existenci teoreticky předpověděl [[Paul Dirac]].
 
V následujících letech se se svými kolegy zaměřil na studium interakcí antiprotonů s dalšími částicemi. Během tohoto výzkumu byla objevena další antičástice, tentokrát [[antineutron]]. V 60. letech byl pak společně s Carsonem Jeffriesem a Gilbertem Shapirem průkopníkem použití [[polarizace (elektrodynamika)|polarizovaných]] protonů mimo jiné ke studiu [[spin]]ové závislosti [[fyzika vysokých energií|vysokoenergetických]] procesů, k určení [[parita|parity]] [[hyperon]]ů či k testům [[časová symetrie|časové symetrie]] v elektron-protonových srážkách. Ke konci 70. let a začátkem 80. let se účastnil výzkumu interakcí urychlených lehkých jader s jinými atomovými jádry na urychlovači [[Bevalac]] v Lawrence Berkeley National Laboratory.
Řádek 23 ⟶ 22:
Chamberlain se též aktivně účastnil řady hnutí za mír, lidská práva či svobodu slova. Vystoupil např. proti [[válka ve Vietnamu|válce ve Vietnamu]] a byl významným členem hnutí ''Scientists for Sakharov, Orlov and Shcharansky'', které vzniklo na podporu ruských vědců vězněných v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] pro svá politická přesvědčení. V 80. letech se otevřeně postavil za ukončení vývoje a výroby jaderných zbraní.
 
V roce [[1943]] se Chamberlain oženil s Beatrice Babette CopperovouCopper (†1988† 1988), se kterou měl tři dcery a jednoho syna. Později mělse oženil ještě dvědva ženy,razy - s June Steingart Greenfield (†1991† 1991) a SentaSentou Pugh Gaiser. V roce [[1985]] byla u něho diagnostikována [[Parkinsonova nemoc]] a o čtyři roky později ukončil svou dlouholetou kariéru učitele na univerzitě v Berkeley. Na následky komplikací spojených s jeho nemocí zemřel 28. února 2006 v Berkeley ve věku 85 let.
 
== Externí odkazyOdkazy ==
=== Literatura ===
*Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2
 
=== Externí odkazy ===
{{Commonscat|Owen Chamberlain}}
'''Anglicky'''
*[http://www.nobel.se/physics/laureates/1959/index.html Nobelova cena za fyziku 1959] (biografie, přednáška a proslov)
*[http://cso.lbl.gov/photo/gallery/Chamberlain/index.html Fotogalerie Owena Chamberlaina] (na stránkách Berkeley Labu)
*[http://www.nytimes.com/2006/03/02/science/02chamberlain.html Nekrolog v New York Times]
 
== Literatura ==
*Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2
 
{{Nositelé Nobelovy ceny za fyziku 1951-1975}}