Česká nářeční skupina: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m +odkaz na web OSU
Istafe (diskuse | příspěvky)
kosmetický úpravy; to je snad jasný že je podmětem zájmeno, +jsi > -s (ty jsi tam byl > tys tam byl), +jsi > seš ve významu "existovat"
Řádek 2:
 
== Hlavní znaky ==
* '''[[hlásková změna]] ''ý > ej'' (například ''živý > živej'') – v některých případech i ''í > ej'' (''vozík > vozejk'')'''
* '''dvojhláska ''ou'' je zachovávána ve stejném znění, jako ve [[spisovná čeština|spisovné češtině]] '''
* '''[[asimilace znělosti]] v případě ''sh- > sch-'''''
Řádek 12:
* u tvrdého skloňování mužského a středního rodu přídavných jmen je většinou shodný 6. a 7. pád jednotného čísla
* sloveso být má v první osobě jednotného čísla vždy tvar ''sem'', ať již je v jakémkoli významu
* sloveso být má v druhé osobě jednotného čísla tvar ''seš'', pokud je ve významu sponového slovesa nebo ''existovat''
* v 1. osobě minulého času se vynechává příslušný tvar pomocného slovesa být, je-li podmětem zájmeno (''já jsem tam byl > já tam byl'')
* často (ne však důsledně) změna ''s, š, z, ž > c, č, dz'', dž po n, ň (např. ženská > žencká)
* v 2. osobě minulého času se tvar příslušného pomocného slovesa být zkrátí na ''-s'' (''ty jsi tam byl > tys tam byl'')
* často (ne však důsledně) změna ''s, š, z, ž > c, č, dz'', dž'' po n, ň (např. ''ženská > žencká'')
* na začátku slova se provádí změna ''hř > ř'' (např. ''hřích > řích'')
* náslovné ''v'' na začátku slova začínajícího na ''o-'' (''otevřít > votevřít'')
Řádek 65 ⟶ 67:
*** ve významu sponového slovesa má 1. osoba jednotného čísla slovesa být tvar ''su'' jako v moravských dialektech
*** podstatná jména s kořenem na ''-s, -z, -l'' se skloňují měkce
*** v 1. a 2. osobě [[plurál]]u [[imperativ]]u sloves, jejichž imperativ v ''singulár''usinguláru má koncovku ''-i'', je koncovka ''-ime, -ite'' (''tiskněte > tisknite'')
*** změna ''šť > šč'' (''déšť > dešč'')