Říšský sněm (Svatá říše římská): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.2+) (Robot: Přidávám sh:Reichstag (Sveto Rimsko Carstvo) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 6:
Až do konce [[15. století]] nebyl sněm pevně danou institucí, ale [[Říšský kníže|knížata]] se nepravidelně scházela na císařském dvoře, kam byla svolána císařem na tzv. ''Hoftage''. Až roku 1489 byl položen institucionální základ ''Reichstagu'', který byl rozdělen do dvou [[Kolegium|kolegií]]. Prvním kolegiem byli [[kurfiřt]]é, kteří volili císaře, druhým kolegiem byla ostatní knížata, později přibylo třetí kolegium [[Svobodné říšské město|říšských měst]], které mělo do roku 1582 pouze poradní hlas.
[[Soubor:Bundestag_by_Stefano_Bolognini.JPG|Thumb|250px|left|Vstup do Reichstagu]]
Členové Reichstagu byli poddáni pouze císaři a měli značná práva z toho plynoucí, například vydávat zákony, vykonávat tresty smrti a od [[Vestfálský mír|Vestfálského míru]] mohli uzavírat smlouvy se zahraničními státy. Členem sněmu mohl být jak šlechtic, tak i duchovní ([[biskup]], [[opat]]), přičemž právo členství se odvozovalo od držení "bezprostředního" (''Reichsunmittelbarkeit'') panství. Z toho plynulo, že jedna osoba mohla mít více hlasů, pokud držela více bezprostředních panství a podobně, pokud se o vládu
Roku 1663 byl v [[Řezno|Řezně]] ustaven stálý Říšský sněm (''Immerwährender Reichstag''), který zde zasedal stále až do roku 1806, kdy Říše zanikla.
| |||