Stěhování národů: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JagRoBot (diskuse | příspěvky)
m Robot opravil přesměrování na Východořímská říše - Změněn(y) odkaz(y) na Byzantská říše
Gulde (diskuse | příspěvky)
Řádek 7:
 
== Všeobecně ==
Vlastním stěhováním národů se obvykle rozumí pohyb [[Germáni|germánských]] a slovanských kmenů začínající ve [[4. století|4.]] a končící koncem [[7. století]].{{#tag:ref|[[Soubor:Cimbrians_and_Teutons_invasions.svg|thumb|right|Putování Kimbrů a Teutonů]] Vpády barbarských kmenů hluboko do území [[Starověký Řím|římské říše]], při kterých docházelo k putování celých kmenů, však začaly již mnohem dříve. Prvním takovým významným vpádem bylo putování kmenů [[Kimbrové|Kimbrů]] a [[Teutoni|Teutonů]],<ref>[[Plútarchos|PLÚTARCHOS]], ''[[Životopisy slavných Řeků a Římanů]] II.'' (Pyrrhos & [[Gaius Marius]]), Praha, Arista, Baset, Maitrea, 2006. ISBN 978-80-86410-47-0</ref> které začalo v r. 120 př. n. l. [[Plinius starší]] je považoval za germánské kmeny z oblasti [[Jutský poloostrov|Jutského poloostrova]], i když jména Teutonů naznačují, že by mohli být i keltského původu<ref>[http://engel.ic.cz/germani_soubory/Page531.htm Germáni ...a římská říše] (Petr Engel: Kingdom of Secrets, 2005-2011)</ref>. Kimbrové a Teutoni pronikli z dunajské oblasti po severním okraji [[Alpy|Alp]] až do římské Galie a odtud na [[Pyrenejský poloostrov]] a zvítězili přitom v několika bitvách nad Římany. Při následném tažení do Itálie se kmeny rozdělily, což pro ně bylo osudné. Pro Teutony byla likvidační bitva u Aquae Sextiae v r. 102 př. n. l., pro Kimbry bitva u Vercellae o rok později (101 př. n. l.).|group="pozn."}} Konec germánské etapy stěhování národů znamená na západě současně konec pozdní antiky resp. římského císařství. Začíná [[raný středověk]]. V širším smyslu jsou do stěhování národů zahrnovány také [[Vikingové|vikinskévikingské]] výpravy a příchod [[Maďaři|Maďarů]] do [[Karpaty|Karpatské]] kotliny.
 
Geograficky si lze představit přímku protínající Evropu od ústí [[Rýn]]a až k ústí [[Dunaj]]e. Na sever od této linie sídlily ve 4. století germánské kmeny. Jmenovitě (řazeny od západu na východ) to byli [[Sasové]], [[Frankové]], [[Burgundi]], [[Langobardi]], [[Vandalové]], [[Vizigóti]] a [[Ostrogóti]]. Tuto linii si lze rovněž představit jako vrata od stodoly, jejímž stěžejním bodem je ústí Rýna. Vpád nomádských Hunů, příchozích ze [[Střední Asie|středoasijských]] stepí v roce [[375]], tato vrata vyrazil a vyhnal zde usídlené germánské kmeny na jih. Ty z nich, které sídlily nejdále na východě (Vandalové, Vizigóti a Ostrogóti), se účastnily nejdelšího přesunu. Naproti tomu Frankové zcela na západě se přemístili z [[Dolní Porýní|Dolního Porýní]] pouze do blízké severní [[Galie]].