Lorenzo Ghiberti: Porovnání verzí

Přidány 2 bajty ,  před 9 lety
m
typo
m (r2.7.1) (Robot: Přidávám uk:Лоренцо Гіберті)
m (typo)
 
== Dílo ==
Ghiberti přivedl lineární [[gotika|gotické]] vzory umění [[Florencie]] do nového rozměru [[renesance]]. Ve svých reliéfech a sochách byl ispirováninspirován uměním [[antika|antiky]], kterou dokázal napodobit a vyvést se zručností a technickou dovedností. Ve svých reliéfech dosáhl hloubky využitím formálních principů pespektivyperspektivy.
 
Florentská raná renesance začala sochařskou soutěží na '''severní bronzové dveře''' [[baptisterium San Giovanni|baptistéria]] roku [[1401]], v níž zvítězil Lorenzo Ghiberti (spolu s [[Filippo Brunelleschi|Filippem Brunelleschim]]), který reliéfy s náměty ze Starého zákona(obětování Izáka) dokončil roku [[1424]]. V kompozici i v plastickém pojetí navázal na první bronzové dveře [[Andrea Pisano|Andrey Pisana]], ale jejich gotický styl proměnil v renesanční realismus, usilující o plný objem a o výraz životní energie. Zdůraznil přitom krásu pohybu, která vyvolává v lidech nové city a dává jim důstojnoust i půvab.
[[Soubor:St Stephen Ghiberti Orsanmichele.jpg|thumb|Svatý Štěpán]]
V letech [[1425]] - [[1452]] vytvořil Ghiberti '''východní dveře''' babtistériabaptistéria naproti dómu, jež se staly pýchou města a které [[Michelangelo Buonarroti]] nazval ''Rajskou bránou'' (v [[19. století]] [[Auguste Rodin|Rodina]] inspirovaly k Bráně pekel). Jejich program navrhl humanista [[Leonardo Bruni]], jenž výjevy ze Starého zákona seřadil z hlediska lidského pokroku. Ghiberti zredukoval reliéfy na deset a scény pojal jako perspektivně konstruované plastické obrazy, využil hry světla a stínu. Reliéf jakoby překročil hranici sochařského umění a usiloval o malířské efekty. V živých scénách s početným komparsem se Ghibertimu podařilo vyjádřit [[Itálie|italský]] smysl pro graciézní pohyb a slavnost chvíle. V některých reliéfech zhustil děj do několika epizod, v posledním [[Šalamounově setkání s královnou ze Saby]] vytvořil prostorově i časově jednotnou scénu. Rám dveří ozdobil postavičkami v drobných nikách a bustami v medailonech (v jednom umístil autoportrét se signaturou), vnější kamenné orámování motivy [[Toskánsko|toskánské]] flóry a fauny. Monumentálními bronzovými sochami světců vyplnil Ghiberti výklenky florentského oratoria [[kostel Orsanmichele|Or San Michele]]. Postavou sv. Matouše ([[1419]] - [[1422]]) inspirovanou antickou sochu [[Sofoklés|Sofokla]], předjímal dramatičností [[Donatello|Donatella]] a Michelangela, v měkkém zřasení vlněné látky sv. Štěpána ([[1426]]), patrona nejbohatšího florentského [[cech]]u arte di lana (soukeníci), dosáhl mistrovské dokonalosti.
 
V posledních letech svého života Ghiberti napsal svůj životopis, který je nejstarším zachovaným životopisem umělce vůbec.