Bitva u Solferina: Porovnání verzí

Přidáno 861 bajtů ,  před 10 lety
malé opravy, úprava literatury
(+ obrázky)
(malé opravy, úprava literatury)
| trvání= [[27. duben]] - [[10. listopad]], [[1859]]
| místo= Okolí města [[Solferino]], [[Itálie]]
| výsledek= vítězstvíVítězství Francie a Piemontu
| strana1= {{flagicon|France}} [[Druhé Francouzské císařství]]<br />[[Sardinské království]]
| strana2= {{flagicon|Rakouské císařství}} [[Rakouské císařství]]
| velitel1= [[Napoleon III.]]<br />[[Viktor Emanuel II.]]
| velitel2= [[František Josef I.]]
| síla1= 115 500 mužů <br /> 10 700 koní <br /> 320 děl <ref>Krve{{Citace po kolena Luboš Taraba</ref>monografie
| příjmení = Taraba
| jméno = Luboš
| příjmení2 =
| jméno2 =
| odkaz na autora =
| titul = Krve po kolena
| vydavatel = Epocha
| místo = Praha
| rok = 2011
| isbn = 978-80-7425-062-0
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref>
| síla2= 126 722 mužů <br /> 6 520 koní <br /> 413 děl
| ztráty1= 1 622 mrtvých Francouzů <br /> 869 mrtvých Piemonťanů <br /> 8 490 raněných Francouzů <br /> 3 982 raněných Piemonťanů <br /> 2 922 neztvěstných
[[Soubor:Pomnik padlym vojakum v Pisku (1).JPG|thumb|Pomník píseckým vojákům padlým v bitvách u Melegnana a Solferina v [[Písek (město)|Písku]].]]
 
'''Bitva u Solferina''' ([[24. červen|24. června]] [[1859]]) byla největší a rozhodující bitva [[Druhá italská válka za nezávislost|druhé italské války za nezávislost]], ve které francouzsko-sardinská vojska porazila rakouskou armádu, což znamenalo rozhodující krok ke sjednocení [[Itálie]] a [[Viktor Emanuel II.|Viktoru Emanuelovi II.]] otevřelo cestu k titulu italského krále.
 
Ve střetnutí mezi rakouskými a francouzsko-sardinskými vojsky hrála úlohu neschopnost velitele rakouských sil Ference Gyulaya, který se nemohl rozhodnout k akcím proti slabým vojskům sardinského krále [[Viktor Emanuel II.|Viktora Emanuela II]]. Rakouská vojska nechala bez povšimnutí vylodit francouzský kontingent, který čítal přes 120 tisíc vojáků a který se 16. května spojil se sardinskou armádou. Od počátku června začaly jednotlivé boje a šarvátky, z nichž jeden z nejvýznamnějších se konal 8. června, kdy byl do boje nasazen '''11. pěší pluk''' doplňovaný v jižních [[Čechy|Čechách]]. V této bitvě u Melegnany se hrdinsky bránilo 6 tisíc rakouských vojáků náporu 30 tisíc [[Francouzi|Francouzů]].
 
== Použité zbraně ==
Na Rakouské straně byla jako hlavní zbraň pěchoty používána puška [[Lorenz vzor 1854|puška Lorenz vzor 1854]] s drážkovanou hlavní. Ta měla větší [[dostřel]], přesnost a rychlost palby než pušky s hladkou hlavní, které používali protivníci a to jak Francouzská puška [[Minié Mle 1853]] tak i [[Piemontská puška vzor 1844]]. Lorenz ráže 13,9 mm měl účinný dostřel až 900 [[metr]]ů. Na 200 metrů střela trefovala terč s průměrem 50 cm v 90% případů. Francouzská Milné měla účinný dostřel cca 600 metrů. Na 200 metrů třetina výstřelů zasáhla terč o průměru metr. Francouzská puška ale byla vybavena lepším [[bodák]]em (sabre-bainette) a Francouzi měli lepší pěchotní taktiku, která využívala [[rojnice]], zatímco v rakouské armádě se používání rojnic vůbec necvičilo. Přesto se Francouzi do střeleckých soubojů pouštěli jen velmi neradi a snažili se boje řešit především [[Útok na bodák|útoky na bodák]].
 
Francouzská děla byla mnohem kvalitnější než rakouská. Na vzdálenost maximálního rakouského dostřelu se Francouzská děla dokázala trefovat.
 
== Literatura ==
* {{Citace monografie
* Petr Čornej, Pavel Bělina, Slavné bitvy naší historie
| příjmení = Taraba
| jméno = Luboš
| příjmení2 =
| jméno2 =
| odkaz na autora =
| titul = Krve po kolena: Solferino 1859 - zlom ve válkách o sjednocení Itálie
| vydavatel = Epocha
| místo = Praha
| rok = 2011
| isbn = 978-80-7425-062-0
| kapitola =
| strany = 315
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Čornej
| jméno = Petr
| příjmení2 = Bělina
| jméno2 = Pavel
| odkaz na autora =
* | Petrtitul Čornej, Pavel Bělina,= Slavné bitvy naší historie
| vydavatel = Marsyas
| místo = Praha
| rok = 1993
| isbn = 8090160611
| kapitola =
| strany = 272
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie | příjmení = Pernes | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Pernes | příjmení2 = Fučík | jméno2 = Josef | odkaz na autora2 = Josef Fučík | příjmení3 = Havel | jméno3 = Petr | odkaz na autora3 = Petr Havel | spoluautoři = a kol. | titul = Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918 | vydavatel = Elka Press | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 555 | isbn = 80-902745-5-2}}