Radovan Kuchař: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
doplnění spolulezců |
||
Řádek 8:
Po pádu v roce [[1966]] na věži Barberina (po ulomení chytu) v Příhrazech v Českém ráji utrpěl špatně léčitelný úraz [[kotník]]u (4 operace). Tím bylo ukončeno období jeho špičkových výstupů. Mezi jeho následující „horolezecké“ počiny patří ještě vyvěšení černého praporu na obtížně přístupnou věž [[Liberec]]ké radnice po [[Invaze do Československa|invazi vojsk Varšavské smlouvy]] (21. 8. 1968), tím bylo ukončeno období jeho výjezdů za hranice socialistických zemí.
Za komunistického Československa oceněn titulem zasloužilý mistr sportu, členem reprezentačního družstva 1951 až 1966. Byl čestným členem Českého horolezeckého svazu, v roce [[2000]] byl vyhlášen horolezcem [[20. století]] České republiky. <ref>http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kalendarium/33172-radovan-kuchar-nejlepsi-cesky-horolezec-20-stoleti/</ref>.
== Přehled významných výstupů ==
Řádek 22:
=== Alpy ===
Aiguille du Grands Charmoz, severní stěna (1956) s Karlem Cermanem
Petit Dru, západní stěna, Magnoneho cesta (1957) s Oldřichem Kopalem
Petit Dru, severní hrana (1959) se Zdeno Zibrínem
Mont Blanc, východní stěna, cesta Poire (1959) se Zdeno Zibrínem
Grandes Jorasses, Walkerův pilíř (1959) se Zdeno Zibrínem
Matterhorn, severní stěna, cesta bratří Schmidů (1961) se Zdeno Zibrínem
Eiger, severní stěna klasickou cestou (1961) se Zdeno Zibrínem
Cima Grande di Lavarego, severní stěna Comiciho cesta (1961)
Pic Badile, severní
=== Kavkaz ===
Donguz Orun, severní stěna, Chergianiho cesta, 1. opakování s novou variantou (1959) s Oldřichem Kopalem a Karlem Cermanem
Nakra Tau, severní stěna, prvovýstup (1959) s Oldřichem Kopalem a Karlem Cermanem
Dychtau, severní stěna, Abalakovova cesta
=== Hindúkúš ===
Řádek 42:
== Dílo ==
Deset velkých stěn, literárně zpracoval Dr. Arnošt Černík, 1. vydání 1963, třetí vydání 2003
Z Tatier na Eiger (se Zdeno Zibrínem) (1964)
| |||