Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 80 bajtů, před 7 lety
m
typo
| zánik = [[1517]] -
}}
'''Mamlúcký sultanát''' byl státní útvar řízený Mamlúky (elitními [[islám]]skými bojovníky eurasijského původu), kteří vládli [[Egypt]]u, [[Sýrie|Sýrii]] a sousedním oblastem od poloviny [[13. století]] do začátku [[16. století]]. V letech [[1260]] až [[1517]] vládli těmto oblastem jako součást dynastií [[Ajjúbovci|Ajjúbovců]] a [[Abbásovci|Abbásovců]]. V roce [[1517]] byli poraženi [[Osmanská říše|Turky]], ale do roka se s nimi [[Osmanská říše|osmanský]] [[sultán]] usmířil a [[Káhira|káhirské]] mamlúky opět pověřil řízením země<ref name="odkazovač">Nina Burleighová, Fata Morgána, Napoleonovi vědci a odhalení Egypta, Nakladatelství BB/art s.r.o. Praha 2009, ISBN 978-80-7381-659-9, str. 11 a 154 - 156</ref>. Další výrazné oslabení moci mamlúků přišlo v době [[Napoleonovo egyptské tažení|Napoleonova tažení do Egypta]], kdy bylo mamlúcké vojsko poraženo v tzv. [[bitva pod pyramidami|bitvě pod pyramidami]]. Káhirští mamlúkové byli jedinou dlouhodobě existující dynastií, která se držela u moci bez závislosti na vlastní reprodukci, jelikož jejich řady tvořili výhradně nakoupení otroci. V době pádu [[Ajjúbovci|Ajjúbovců]] byla většina Mamlúků [[Polovci|KypčakyKipčaky]]. Byli vojenskými otroky, ale jejich postavení bylo vyšší než jiných otroků a běžných svobodných Egypťanů.
 
== Dějiny ==
Mamlúcké pluky tvořily páteř pozdní [[Ajjúbovci|Ajjúbovské]] armády. Každý sultán měl své osobní, dobře cvičené vojáky a [[As-Salih Ajjúb]] prostřednictvím Mamlúků udržoval moc. Jeho pluky čítaly na 800 až 1000 jezdců a jezdci byli přezdíváni ''Bahri(ové)'' (od [[Arábie|arabského]] slova بحر - ''moře'', ''řeka''), protože jejich obydlí byla postavena na ostrově Rawda, na [[Nil]]u. Jednalo se většinou o [[Kipčakové|Kipčacké Turky]], pocházející z oblasti severně od [[Černé moře|Černého moře]].
 
V roce [[1249]] vedl [[Ludvík IX. Svatý|Ludvík IX.]] [[Sedmá křížová výprava|křížovou výpravu]], invazi do [[Egypt]]a. Dobyl [[Damietta|Damiettu]] a poté pomalu postupoval na jih. Jak pokračovali, [[As-Salih Ajjúb]] zemřel a vlády se ujal jeho syn [[Al-Muazzam Turanšáh]]. Ten se nestihl dopravit k bitvě včas, avšak Bahrijští Mamlúci dokázali křižáky porazit a zajmout [[Ludvík IX. Svatý|Ludvíka IX.]]. Nového sultána doprovázela jeho vlastní skupina Mamlúků, ''Mu`azzami(ové)'', kterým dával pravomoce na úkor Bahriů. Měsíc po zajmutí [[Ludvík IX. Svatý|Ludvíka IX.]], skupinka Bahriů zabila [[Al-Muazzam Turanšáh|Turanšáha]] a moci v zemi se chopila [[Šagrat Al Durr]], vdova po sultánovi [[as-Sálih Ajjúb|as-Sálihu Ajjúbovi]].
 
=== Války s křižáky a Mongoly ===
Po smrti [[Al-Muazzam Turanšáh|Turanšáha]] následovalo desetileté období politické destabilizace, během které se různé skupiny pokusily o uchopení moci. Roku [[1254]] se stala mocnou frakcí skupina pod velením Qutuze. Mnoho Bahriů opustilo [[Káhira|Káhiru]] a začali sloužit [[Ajjúbovci|ajjúbijským]] emírům v [[Sýrie|Sýrii]]. Mezitím, [[Mongolové]] pod velením [[Hülegü|Hülega]] dobyli [[Bagdád]] ([[1258]]) a směřovali dál na západ. Qutuz a Bahriové odložili vzájemné nesváry a spojili se proti společné hrozbě. Mamlúci se s Mongoly střetli v [[Bitva u Ain Jalut|bitvě u Ain Džálút]]. I přes velké ztráty se Mamlúkům podařilo svého nepřítele porazit. Po odražení vnějších nepřátel pokračovaly boje mezi Qutuzem a Bahrii, které skončily Qutuzovou smrtí a vyhlášením [[sultanát]]u.
 
== Mamlúci ==
Mamlúci (z [[arabština|arabštiny]] ''mamlúk'', obvykle se překládá jako vlastněný = otrok, singulár: مملوك plurál: مماليك) byli původně vojenští otroci na orientálních dvorech a zároveň elitní [[islám]]ští bojovníci. Jednalo se o Euroasijce zajaté v bojích nebo zakoupené v dětském věku na trhu s otroky. Po zakoupení byli podrobeni speciálnímu bojovému jezdeckému výcviku, aby se z nich stali tvrdí a nelítostní obránci svých pánů. Jenalo se o maskulinně orientovanou, asketickou a ortodoxně islámskou [[Kasta|kastu]] otroků, která původně bezvýhradně sloužila svým pánům, ale od 9. století bylibyla otroky už jen podle jména.<ref name="odkazovač"/> Od té doby už mamlúkové sami nakupovali bílé chlapce, které vychovávali a sami se rozhodovali, komu budou sloužit. Po ovládnutí [[Kavkaz]]u [[Rusko|Ruskem]] bylo stále obtížnější koupit na trhu s otroky další chlapce z této oblasti a tak začali mamlúkové do svých řad verbovat také mladé muže z [[Albánie]] a [[Řecko|Řecka]]<ref name="odkazovač"/>. Stali se vládnoucí vrstvou v [[Egypt]]ě ([[1250]]–[[1517]]) a v [[Sýrie|Sýrii]] ([[1260]]–[[1516]]), v [[Irák]]u a v některých částech [[Indie]].
 
== Vláda a společnost ==
=== Mamlúcká domácnost ===
Své řady mamlúkové nedoplňovali biologickou reprodukcí, nýbrž nákupem chlapců, které cvičili v boji. Ctili [[nomád]]ský způsob života, ale zároveň si užívali přepychu svých paláců v [[Egypt]]ě. Mamlúkové měli manželky i [[harém]]y, ovšem postavení jejich žen bylo zvláštní, jelikož mamlúcká kultura byla silně maskulinní a nelpěla na nutnosti rozmnožování. V době [[Napoleonovo egyptské tažení|Napoleonova tažení do Egypta]] byli mnozí [[Francouzi]] šokováni tím, že mamlúkové v sexu upřednosňovaliupřednostňovali mladé chlapce před ženami<ref name="odkazovač"/>. Svůj majetek a postavení nemohl mamlúk přenést na své děti, ale vždy jen na jiného mamlúka, tedy na chlapce, zakoupeného na trhu s otroky. Toto pravidlo mamlúkové často obcházeli tím, že své syny prodávali do otroctví a ihned je zase vykoupili <ref name="odkazovač"/>. Jinak se ale dětipotomci mamlúků nikdy nemohli stát elitními bojovníky a tak zastávali méně významné úřady při správě Egypta. Skutečnou rodinu mamlúků tvořili desítky zakoupených bílých chlapců, kteří si mezi sebou říkali ''bratře'' a svého pána nazývali ''otcem'' (používal se výraz ''Ustada'') a byli k němu i ostatním mamlúkům loajální. Této loajalitě se říká ''khushdashiya'' ([[arabština|arabsky]]: {{Cizojazyčně|ar|خشداشية}}). Chlapci studovali náboženství a bojové umění. Když dospěli do určitého věku, jejich pán jim oficiálně daroval svobodu a oni pak jako dospělí mužové zůstávali oddáni svému ''Ustadovi''. O majetek mamlúků se staraly jejich ženy, jelikož mamlúci považovali obchodování a správu majetku za změkčilost, nehodnou velkých bojovníků. AŽeny mamlúků tak ženy mamlúků disponovaly obrovskými majetky, řídily chod paláce, vládly výběrčím daní a prostřednictvím milodarů pomáhaly chudým <ref name="odkazovač"/>. Mamlúkové se snažili odlišit od většinové arabské populace, kterou v Egyptě ovládali, a tak si dávali [[turecko|turecká]] jména a spolu hovořili tureckým dialektem. Jako jediní měli také právo jezdit v [[Káhira|Káhiře]] na koních, zatímco ostatní používali osly.
 
== Architektura a umění ==