Eufrozina Kyjevská: Porovnání verzí

Přidáno 2 386 bajtů ,  před 9 lety
bez shrnutí editace
m (r2.7.1) (Robot: Přidávám de, es, hu, id, it, nl, pl, ro, ru, sv, uk)
{{Pracuje se}}
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|otec|[[Mstislav I. Kyjevský]]}}
{{Příbuzný|dcera|Markéta}}
}}
'''Eufrozina Kyjevská''' ([[ruština|rusky]] ''Ефросинья Мстиславна'', [[1130]]{{nejisté datum|narození}}-[[1193]]{{nejisté datum|úmrtí}}) byla královna uherská a chorvatská. Jako královna vdova výrazně ovlivňovala politiku království.
 
== Život ==
Narodila se jako dcera kyjevského knížete [[Mstislav I. Kyjevský|Mstislava I.]] a roku 1146 byla provdána za mladého uherského krále [[Gejza II. Uherský|Gejzu II.]] Až do manželovy smrti roku 1162 se Eufrozina politiky nezúčastnila. Když nastoupil na uvolněný trůn nezletilý syn [[Štěpán III. Uherský|Štěpán III.]] došlo ke sporu o trůn s mladším bratrem zemřelého krále [[Štěpán IV. Uherský|Štěpánem]], který byl manželem neteře byzantského císaře [[Manuel I. Komnenos|Manuela]]. Eufrozina poporovala svého syna Štěpána.
 
[[Fridrich I. Barbarossa]], který se snažil Arpádovce získat pro podporu [[Seznam papežů|papeže]] [[Viktor IV.|Viktora IV.]] pověřil zásahem v Uhrách mimo jiné i [[seznam českých králů|českého krále]] [[Vladislav II.|Vladislava II.]] Vladislav hájil Štěpána III. a zásadu [[Primogenitura|primogenitury]]. Roku [[1164]] vstoupili Češi za velkého drancování na uherské území a setkali se s byzantskými sbory. K bitvě mezi nimi nedošlo, Manuel ustoupil za Dunaj a Vladislav dosáhl uznání Štěpána III., za což dostal od Eufroziny a mladého krále štědré dary.<ref name="žemlička261">{{Citace monografie
| příjmení = Žemlička
| jméno = Josef
| rok = 2007
| titul = Čechy v době knížecí : (1034-1198)
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| strany = 261
| poznámka =
| isbn = 978-80-7106-905-8
}}</ref>
 
Štěpán III. roku 1172 zemřel zřejmě v důsledku jedu a na trůn měl nastoupit mladší [[Béla III. Uherský|Béla]]. Ten byl původně zasnouben z byzantskou princeznou a měl se stát nástupcem císaře Manuela Komnéna. Většina uherských magnátů včetně královny matky však jako vhodnějšího pretendenta trůnu viděla prince [[Gejza Uherský|Gejzu]], který na rozdíl od Bély vyrůstal a žil v Uhrách. Béla nechal po několika marných snahách o změnu na trůnu oba, matku i bratra, uvěznit. Gejzovi se opakovaně podařilo utéct k sousedním vládcům, ale jak rakouský vévoda Leopold, tak český kníže Soběslav II. jej Bélovi vydali. Vězněm byl až do roku 1189, kdy byl propuštěn na přímluvu císaře Barbarossy. Stal se společně s dvěma tisícovkami uherských bojovníků účastníkem kruciáty, jež měla za cíl osvobození Jeruzaléma. Eufrozina byla časem propuštěna a odešla do Konstantinopole. Závěr života strávila v klášterním ústraní.
 
== Reference ==
<references />
{{Posloupnost|co=[[Seznam uherských královen|Uherská královna]]| před = [[Helena Srbská]]|po=[[Anežka Babenberská (1182)|Anežka Babenberská]]|kdy=[[1146]] - [[1162]]}}
{{Posloupnost|co=[[Seznam chorvatských královen|Chorvatská královna]]| před = [[Helena Srbská]]|po=[[Anežka Babenberská (1182)|Anežka Babenberská]]|kdy=[[1146]] - [[1162]]}}
 
 
{{Portály|Středověk|Rusko|Maďarsko}}