San Gimignano: Porovnání verzí

Přidáno 2 551 bajtů ,  před 8 lety
bez shrnutí editace
 
'''San Gimignano''' je [[město]] v [[Itálie|Itálii]], v oblasti [[Toskánsko]] a [[provincie Siena|provincii Siena]].
San Gimignano je proslulé svou téměř jednotnou zástavbou [[středověk]]oué [[architektura|architekturouarchitektury]] a svými 15 [[věž]]mi. Tato stará část města na náhorní plošině je od roku [[1990]] zapsána na [[světové dědictví|Seznamu světového dědictví]] [[UNESCO]].
 
Stará část města je od roku [[1990]] zapsána na [[světové dědictví|Seznamu světového dědictví]] [[UNESCO]].
 
== Historie ==
PříběhDějiny tohoto toskánského městečka začínázačínají asi ve [[4. století př. n. l.]], kdy byla na místě, kde se nyní San Gimignano nalézá, založenazaložením [[Etruskové|etruskáetruské]] osadaosady, pojmenovanápojmenované [[Velathri]] podle bohyně lesů. ZaZ dobtéto antickéhodoby [[Řím]]ase bylov známémuzeu jakodochovaly Silvia.kamenné Svéfragmenty nynějšíetruských jméno získalo až později, podle Svatého Gemignana, biskupa [[Modena|modenského]], který za [[ostrogóti|ostrogótských válek]] ([[6sarkofágů. století]]) zachránil město před řáděním barbarského krále [[Totila|Totily]].
 
V období antického [[Řím]]a bylo založeno sídlo jménem [[Silvia]], jež v období stěhování národů obsadili Langobardové. Pozůstatky jejich osady byly nalezeny v hradu [[Castel'Vecchio]].
Ještě v [[11. století]] bylo San Gimignano pouhá vesnička sestávající ze 4 domů, ale už o sto let později se z něj stala ([[1199]]) městská komuna.
Nynější jméno město získalo až v 10. století, podle jedné verze legendy je pojmenoval na své misijní cestě Sigericus, arcibiskup z Canterbury mezi lety 990-994. Podle druhé verze jde o patrocinium Svatého Gemignana, biskupa [[Modena|modenského]], který za [[Ostrogóti|ostrogótských válek]] ([[5. století]]) zachránil město před vojsky barbarských Hunů pod vedením krále [[Attila|Attily]].
Město získalo své bohatství díky výhodné poloze (nacházelo se totiž na Via Francigena, obchodní spojnici mezi [[Italie|Itálií]] a [[Francie|Francií]]), pěstování [[šafrán]]u a také [[vinná réva|vinné révy]] – odrůdy Vernaccia.
Jednotlivé šlechtické rody stavěly nejen honosné [[palác]]e, ale také obranné věže – ve [[14. století]] jich zde stálo přes 70. Do dnešních dob se dochovalo 15.
V této době také vznikla většina uměleckých děl nacházejících se ve městě.
 
Roku 998 byla osada opevněna hradební zdí a svou rezidenci (hrad) si zde vybudoval biskup z [[Volterra|Volterry]]. Zásadní hospodářský, obchodní a politický rozvoj města nastal kolem poloviny [[12. století]], kdy se městečko stalo důležitou křižovatkou na cestách z Pisy a Sieny. Bohatlo díky výhodné poloze na Via Francigena, obchodní spojnici mezi [[Italie|Itálií]] a [[Francie|Francií]]), pěstování [[šafrán]]u, [[vinná réva|vinné révy]] odrůdy Vernaccia a dalších plodin.
[[14. století]] bylo také ve znamení krvavých půtek mezi [[Guelfové a ghibellini|guelfy]] z rodiny Ardinghelli (na straně papeže) a [[Guelfové a ghibellini|ghibellinskými]] (procísařskými) Salvuccii. Po téměř 100 letech bojů požádalo město o pomoc [[Florencie|Florencii]]. Florenťané přišli, nastolili pořádek, ale už neodešli. Sangimignanští měšťané snášeli nadvládu Florencie těžce. Nejvíce je zkrušily [[obchod]]ní [[restrikce]], které také zruinovaly [[export]]. Aby zlomili jakýkoli odpor, postavili Floreňťané [[Pevnost (stavba)|pevnost]] Rocca.
Roku [[1199]] město vyhlásilo svou nezávislost na volterrském biskupovi. V čele správy stály politické strany guelfů a ghibellinů, v době krvavých bojů od 13. do 14. století reprezentované zejména rodinami papežských přívrženců [[Ardinghelli]] a a císařskými straníky[[Salvucci]]. Roku 1261 v bitvě o Montaperti zvítězili ghibellini za pomoci Florencie a Sieny. Další boje ukončil roku 1348 mor, který zdecimoval počet obyvatelstva San Gimignana natolik, že se město spontánně přidalo do svazku měst podřízených Florencii. Konec samostatnosti přinesl ovšem San Gimignanu [[obchod]]ní [[restrikce]], které také ruinovaly [[export]]. Floreňťané svou nadvládu upevnili stavbou [[Pevnost (stavba)|pevnosti]] Rocca.
Šlechtické rodiny vystavěly kromě kostelů honosné [[palác]]e a hranolové obranné věže. Ve [[14. století]] zde stálo 72 věží a za každou zbouranou byl vlastník povinen postavit věž novou. Tak se dodnes dochovalo 15 věží. V době gotiky a počátků renesance do konce 15. století vznikla většina uměleckých památek.
 
MěstoHospodářství města postupně upadalo., Ironiízůstalo osudustřediskem je,zemědělství žea právěnezachytilo protonástup seprůmyslu. městoDíky tomu si zachovalo urbanistické jádro v nezměněné [[gotika|gotické]] podobě, bez pozdějších přístaveb. Ve [[20. století]] se stalo vyhledávaným [[turistika|turistickým]] cílem.
 
== Pamětihodnosti ==
* Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, zvaná [[Collegiata]]
* Palazzo Communale = Palazzo nuovo del Podesta - nová radnice
* Palazzo vecchio del Podesta - stará radnice, později užívaná jako městské vězení a v 16. století adaptovaná na divadlo
* Městské opevnění, tři brány a bašty
* Městské opevnění, má čtyři brány (Porta San Giovanni, Porta San Matteo, Porta San Jacopo, Porta delle Fonti), jednu baštu(Bastione San Francesco) a dva trakty hradebních zdí
* Paláce a věže
a bašty
* Piazza della Cisterna
* Paláce a věže: Palazzo Baccinelli, Cortesi, Ficarelli, Franzesi, Ceccarelli, Lucii, Mangani, Razzi, Talei Franzesi, Tamburini, Tinacci, Tortoli-Treccani, Useppi, Vichi
* Palazzo del Podesta
* Palazzo Pratellesi: palác nejvýznamnější rodiny s gotickými freskami ze 14. století, autor Vincenzo Tamagni
* Zrušený románský kostel San Francesco
* Kostel [[Chiesa di Sant'Agostino|sv. Augustina]], gotická stavba s bohatými freskami: kapli sv. Bartoloměje vymaloval Benedetto da Maiano, výjevy ze života sv. Augustina maloval Benozzo Gozzoli, další fresky či deskové obrazy malovali Piero del Pollaiolo, Pier Francesco Fiorentino, Vincenzo Tamagni a Sebastiano Mainardi.
* Rocca, zřícenina hradu s krásnou vyhlídkou
* Piazza della Cisterna - hlavní (horní) náměstí s kašnou kryjící cisternu, ve středověku jedinou městskou zásobárnu pitné vody
* Zrušený románský kostel [[San Francesco|sv. Františka]]
* Rocca, zřícenina hradu s průchozími hradbami, odkud je krásná vyhlídka
[[Soubor:SGDuomo.jpg|thumb|left|fasáda baziliky]]
 
== [[Collegiata - Bazilika Nanebevzetí Panny Marie]] kolegiátní kapituly ==
Trojlodní bazilika s věží patří k nejkrásnějším příkladům [[románská architektura|románské architektury]] v Toskánsku. Byla [[svěcení|vysvěcena]] [[21. prosinec|21. prosince]] [[1148]] [[papež]]em [[Evžen III.|Evženem III]] a upravena v době gotické. [[Interiér]] [[bazilika|baziliky]] je na severní a jižní stěně vyzdoben ve třech pásech dvěma cykly [[fresky|fresek]] s náměty ze Starého a Nového zákona a na západní stěně freskou Utrpení sv. Šebestiána z 15. století.
Dominanta a nejvýznamnější chrámová stavba ve městě, trojlodní bazilika s věží patří k nejkrásnějším příkladům [[románská architektura|románské architektury]] v Toskánsku. Byla [[svěcení|vysvěcena]] [[21. prosinec|21. prosince]] [[1148]] [[papež]]em [[Evžen III.|Evženem III]], přestavby a zařízení inetriéru pocházejí z doby gotické.
 
Trojlodní bazilika s věží patří k nejkrásnějším příkladům [[románská architektura|románské architektury]] v Toskánsku. Byla [[svěcení|vysvěcena]] [[21. prosinec|21. prosince]] [[1148]] [[papež]]em [[Evžen III.|Evženem III]] a upravena v době gotické. [[Interiér]] [[bazilika|baziliky]]: kaple je na severní a jižní stěně vyzdoben ve třech pásech dvěma cykly [[fresky|fresek]] s náměty ze Starého a Nového zákona a na západní stěně freskou Utrpení sv. Šebestiána z 15. století.
K proslulým výjevům patří Stvoření Adama, Vyhnání z ráje či Opilý Noe vysmívaný vlastními syny.
Autory fresek jsou [[Benozzo Gozzoli]], [[Bartolo di Fredi]] a [[Taddeo di Bartolo]]. Autory sochařské výzdoby jsou [[Giuliano a Benedetto da Maiano]], dřevěnou skupinu Zvěstování z doby kolem roku 1410 řezal [[Jacopo della Quercia]].
 
Na jižní straně baziliky je situovánapřistavěna [[Capella della StaSanta Fina|kaple Sv. Finy]] s mramorovou tumbou náhrobku této svaté panny mučednice a patronky (nahoře v nástavci oltáře), s gotickou stříbrnou relikviářovou bustou na její lebku (uprostřed oltáře ve výklenku) a s novodobým modelem mrtvého těla v zasklené vitríně pod oltářem. Nástěnné malby ilustrující život sv. Finy provedl [[Domenico Ghirlandaio]].
 
== Radnice - [[Palazzo Comunale]] ==
[[Soubor:sg_palazzo.jpg|thumb|Palazzo Comunale]]
V paláci postaveném v roce [[1323]], sídlila městská rada. Palác má ze strážních důvodů nejvyšší věž [[Torre Grossa]] ve městě. Postavit vyšší věž bylo šlechtě zakázáno. V Palazzo comunale dnes sídlí [[Museo civico]] - Městské muzeum.
V tomto paláci, postaveném v roce [[1288]], sídlila městská rada. Tento palác má také nejvyšší věž ve městě. Postavit si vyšší byl zločin. V paláci se nachází také [[Dante Alighieri|Dantova]] místnost, která připomíná umělcův krátký pobyt ve městě. Je vyzdobena freskami, z nichž si největší pozornost zaslouží Menší Maesta ze [[14. století]] od [[Lippo Memmi|Lippa Memmiho]], která napodobuje [[Simone Martini|Martiniho]] fresku na [[radnice|radnici]] v [[Siena|Sieně]]. V prostorách paláce se dnes nachází městské [[muzeum]].
Dochovala se zde [[Dante Alighieri|Dantova]] pamětní místnost, která připomíná umělcův krátký pobyt roku 1300 jako "vyslance Florencie" freskami, z nichž si největší pozornost zaslouží [[Maesta]] - trůnící Panna Marie s Jezulátkem mezi světci a osobnostmi, kterou namaloval v polovině [[14. století]] [[Lippo Memmi]] na motivy fresky [[Simone Martini|Martiniho]] z [[radnice]] v [[Siena|Sieně]].
 
== [[Museo d'arte sacra - muzeum chrámového umění]]
Z bohatých sbírek vynikají románský dřevěný krucifix typu Volto santo, gotický oltářní kříž, liturgické a kultovní předměty.
 
== Vývoj počtu obyvatel ==