Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna ,  před 7 lety
</ref>
 
[[Clara Barton]] byla významnou osobou v kampani pro ratifikaci První Ženevské úmluvy ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]], které ji ratifikovaliratifikovaly v roce 1812.<ref>{{cite book | last = Burton | first = David | title = Clara Barton: in the service of humanity | publisher = Greenwood Publishing Group | location = London | year = 1995 | url = http://books.google.com/books?id=rJyTkPqIC-sC | accessdate = 2009-07-14}}</ref>
 
Druhá úmluva byla poprvé přijata 6. července 1906 a specificky ošetřuje pravidla pro ozbrojené a námořní síly na moři.<ref>[http://www.fco.gov.uk/resources/en/pdf/treaties/TS1/1907/15 Text of the 1906 convention (French)]</ref>
27. července 1929 byla přijata třetí úmluva o zacházení s válečnými zajatci a nabyla účinnost 19. června 1931.<ref>Text in ''League of Nations Treaty Series'', vol. 118, pp. 304-341.</ref>
 
V inspiraci vlny humanitárního a pacifického eutanaismuentusiasmu po druhé světové válce a pobouření válečnými zločiny odhalenými během [[Norimberský proces|Norimberském procesu]] série konferencí byla vedena v roce 1949 a znovu potvrdila, rozšířila a revidovala předchozí tři úmluvy a přijala čtvrtou úmluvu o ochraně civilních osob během války.
 
Přes délku těchto dokumentů, během času se ukázalo, že jsou nekompletní. Ve skutečnosti se povaha válek v období [[studená válka|studené války]] změnila, což vedlo řadu lidí, že Ženevské úmluvy upravují vyhaslou realitu<ref>{{cite book | last = Kolb| first = Robert| title = Ius in bello| publisher = Helbing Lichtenhahn | location = Basel | year = 2009 | code=[ISBN 978-2-8027-2848-1]}}</ref>: na druhé straně, většina ozbrojených konfliktů byla vnitřními či občanskými válkami v dalším pohledu většina moderních asymetrických válek byla způsobila zvyšující se ztráty na civilistech, což vedlo k potřebě poskytnout civilním osobám a objektům další ochranu v bojové situaci, tedy k aktualizaci Haagských úmluv.
Anonymní uživatel