Boleslav II. Smělý: Porovnání verzí

Přidáno 1 707 bajtů ,  před 9 lety
tabulka
(otec + matka)
(tabulka)
{| width=250 style="float: right; font-size: 90%; margin: 0 0 2em 2em; border-left: 1px solid #aaa; border-collapse: collapse;"
[[Soubor:Boleslaw Smialy.jpg|thumb|Boleslav II.]]
|-
'''Boleslav II.''' ([[polsky|pol.]] ''Bolesław II''; okolo [[1042]] - [[2. duben|2.]] nebo [[3. duben|3. dubna]] [[1081]] nebo [[1082]]) byl polský kníže ([[1058]]-[[1076]]) a král ([[1076]]-[[1079]]) z rodu [[Piastovci|Piastovců]]. Tento panovník získal řadu přídomků, tři nejčastější jsou '''Štědrý''' (pol. ''Szczodry''), '''Smělý''' (pol. ''Śmiały'') a '''Ukrutný''' (pol. ''Okrutny''). V české literatuře je často užíván ten druhý, v polské převládá ten první, který král i sám užíval. Byl synem polského knížete [[Kazimír I. Obnovitel|Kazimíra I.]] a jeho ženy [[Dobroněga Kyjevská|Dobroněgy Kyjevské]].
| style="padding: 0.5em; background: #eeeeee; font-size: 120%; text-align: center;" | '''Boleslav II. Smělý'''<br /><span style="font-size: 85%;">asi [[1042]] - [[2. duben|2.]] nebo [[3. duben|3. dubna]] [[1081]]/[[1082]]</span>
|-
| style="text-align: center; padding: 0.5em;" |[[Soubor:Boleslaw Smialy.jpg|200px|Boleslav II. Smělý ([[Jan Matejko]])]]
|- style="vertical-align: top;" bgcolor="#eeeeee"
! style="padding: 0 1em 0 1em;" | [[Seznam polských panovníků|Polský kníže a král]]
|-
|
{| style="margin: 0 1em 0 1em; width: 100%;"
|- style="vertical-align: top;"
| width=70 | '''Panovník'''
| style="padding-left: 0.5em;" | 1058–1079
|- style="vertical-align: top;"
|'''předchůdce'''
|style="padding-left: 0.5em;" | [[Kazimír I. Obnovitel]]
|- style="vertical-align: top;"
|'''nástupce'''
|style="padding-left: 0.5em;" | [[Vladislav I. Heřman]]
|}
|-
| style="padding-bottom: 0.5em;" |
{| style="margin: 0 1em 0 1em; border-top: 1px solid #aaa; width: 100%;"
|- style="vertical-align: top;"
| width=70 | '''narozen'''
| style="padding-left: 0.5em;" | okolo r. [[1042]]
|- style="vertical-align: top;"
| width=70 | '''zemřel'''
| style="padding-left: 0.5em;" |[[2. duben|2.]] nebo [[3. duben|3. dubna]] [[1081]] nebo [[1082]]
|}
|-
| style="padding-bottom: 0.5em;" |
{| style="margin: 0 1em 0 1em; border-top: 1px solid #aaa; width: 100%;"
|- style="vertical-align: top; "
| width=70 | '''Otec'''
|style="padding-left: 0.5em;" | [[Kazimír I. Obnovitel]]
|- style="vertical-align: top;"
|'''Matka'''
|style="padding-left: 0.5em;" | [[Dobroněga Kyjevská]]
|- style="vertical-align: top;"
|}
|}
 
'''Boleslav II.''' ([[polsky|pol.]] ''Bolesław II''; okolo r. [[1042]] - [[2. duben|2.]] nebo [[3. duben|3. dubna]] [[1081]] nebo [[1082]]) byl polský kníže ([[1058]]-[[1076]]) a král ([[1076]]-[[1079]]) z rodu [[Piastovci|Piastovců]]. Tento panovník získal řadu přídomků, tři nejčastější jsou '''Štědrý''' (pol. ''Szczodry''), '''Smělý''' (pol. ''Śmiały'') a '''Ukrutný''' (pol. ''Okrutny''). V české literatuře je často užíván ten druhý, v polské převládá ten první, který král i sám užíval. Byl synem polského knížete [[Kazimír I. Obnovitel|Kazimíra I.]] a jeho ženy [[Dobroněga Kyjevská|Dobroněgy Kyjevské]].
 
== Vláda ==
Vybudoval mnoho nových [[kostel]]ů a [[klášter]]ů, pozvedl finance svého státu zavedením ražby kvalitních mincí a přechodně posílil moc panovníka. Byl zarytým nepřítelem [[Svatá říše římská|římského císaře]] [[Jindřich IV.|Jindřicha IV.]] a [[České knížectví|českého krále]] [[Vratislav II.|Vratislava II.]] a snažil se vybudovat dlouhodobé spojenectví s [[Uhersko|Uhrami]] a [[Kyjevská Rus|Kyjevskou Rusí]], s jejichž vládnoucími rody byl pokrevně i zájmově spřízněn. Jeho spojenectví s [[papež]]em [[Řehoř VII.|Řehořem VII.]] proti císaři mu přineslo královský titul (respektive jeho oficiální uznání).
 
Jeho rostoucí moc začala znepokojovat polskou šlechtu a o trůn navíc začal usilovat jeho bratr [[Vladislav I. Herman|Vladislav Herman]]. Určitou roli mohl hrát i poněkud divoký životní styl panovníka provázený výstřelky, které začala kritizovat církev v čele s [[Seznam krakovských biskupů a arcibiskupů|krakovským biskupem]] [[Stanisław I. ze Szczepanowa|Stanislavem]], a spory s církví o některá její práva (o církevní majetek a právo azylu). Spory se Stanislavem vygradovaly do té míry, že na jedné straně biskup buďto králi hrozil [[klatba|klatbou]], nebo ji na něj uvalil (případně ji na jeho žádost uvalil [[papež]]), na druhé straně král biskupa patrně prohlásil za [[zrádce]] (co přesně tento termín znamenal a zda byl kryt nějakým legitimním soudním rozhodnutím není jasné) a [[11. duben|11. dubna]] [[1079]] vpadl do kostela sv. Michala ve Skalce, kde Stanislav právě sloužil [[Mše|mši]], a vlastnoručně jej zabil přímo u [[oltář]]e. Bezprostředně poté vypuklo v zemí povstání, které krále vyhnalo do Uher.
 
Spory se Stanislavem vygradovaly do té míry, že na jedné straně biskup buďto králi hrozil [[klatba|klatbou]], nebo ji na něj uvalil (případně ji na jeho žádost uvalil [[papež]]), na druhé straně král biskupa patrně prohlásil za [[zrádce]] (co přesně tento termín znamenal a zda byl kryt nějakým legitimním soudním rozhodnutím není jasné) a [[11. duben|11. dubna]] [[1079]] vpadl do kostela sv. Michala ve Skalce, kde Stanislav právě sloužil [[Mše|mši]], a vlastnoručně jej zabil přímo u [[oltář]]e. Bezprostředně poté vypuklo v zemí povstání, které krále vyhnalo do Uher.
 
== Literatura ==