Gemersko-malohontská župa: Porovnání verzí

m
→‎Historie: úprava odkazu Plešivec
m (r2.7.2+) (Robot: Upravuji eo:Departemento Gemer)
m (→‎Historie: úprava odkazu Plešivec)
V průběhu [[10. století|10.]] a [[11. století]] se území stalo součástí [[Uhersko|Uherského království]]. Po vpádu Tatarů ve [[13. století|13.]] století se politický i hospodářský život soustřeďoval především okolo obraných hradů. V [[15. století]] došla na území Gemeru k bojům mezi příznicvi [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]] a [[János Hunyadi|Jánose Hunyadiho]] s [[Matyáš Korvín|Matyášem Korvínem]]. Po [[Bitva u Moháče|Bitvě u Moháče]] se Gemer dostal do blízkosti [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Turci přepadávali města a obce, dobyli a zbourali několik gemerských hradů. V [[17. století|17.]] a [[18. století]] byl Gemer dějištěm mnoha stavoských povstání a náboženských bojů. Od [[18. století]] nastal velký rozvoj [[Těžební průmysl|težebního průmyslu]], který pokračoval do 19. století, kdy bylo v Gemeru nejvíce [[Důl|dolů]] v celém [[Uhersko|Uhersku]]. Ve městech kvetl obchod a řemesla, které podopořila i výstavba železnic.
 
Během [[revoluce v roce 1848]] byl Gemer pomyslně rozdělen na [[Maďarsko|maďarskou]] a slovenskou část. Středisky [[Maďarská revoluce 1848-1849|maďarské revoluce]] se stala [[Rimavská Sobota]], [[Rožňava]] a [[Plešivec (okres RožňavaSlovensko)|Plešivec]]. Slovenským centrem byla [[Revúca (město)|Revúca]].
 
[[Soubor:Gömör-Kishont county map.jpg|thumb|Mapa Gemeru]]