Trojí lid: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava chyby + pořadí sekcí dle WP:VaS - mezera |
m typo |
||
Řádek 9:
Významný francouzský medievalista [[Jacques le Goff]] si ve své knize ''Kultura středověké Evropy'' klade otázku, jaký má toto schema vztah k realitě a zda vyjadřuje skutečně existující strukturu západoevropské společnosti raného středověku. Podle jeho názoru se tato koncepce vynořila v okamžiku, kdy "''podle všeho vyhovuje vývoji západoevropské společnosti.''" V 8.- 9.století se zformovala třída šlechtických válečníků, kněží se přeměnili v uzavřenou kastu a venkovští rolníci v třídu [[nevolník]]ů. Představy autorů, zabývajících se trojím lidem, se však často různí. Například pod pojmem ''laboratores'' nebyl vždy rozuměn venkovský lid, nevolníci, ale spíše ekonomicky produktivní ''elita''. Terminologický výklad stěžují nepřesnosti jazyka a vývoj významu jednotlivých latinských termínů. Zdá se však, že trojdílné schema složení raně středověké západoevropské společnosti rámcově odpovídalo.
Platnost koncepce trojího lidu byla narušena až v okamžiku, kdy se objevila nová společenská
Všechny tři skupiny (vrstvy) obyvatelstva měly ve společnosti svoji nezastupitelnou úlohu. Rolníci ji živili prací svých rukou. Šlechta organizovala a řídila chod společnosti a zajišťovala jí ochranu proti nepřátelům. Duchovenstvo seznamovalo s křesťanskou vírou, pečovalo o náboženský život věřících, šířilo kulturu a vzdělanost.
|