Trojí lid: Porovnání verzí

Významný francouzský medievalista [[Jacques le Goff]] si ve své knize ''Kultura středověké Evropy'' klade otázku, jaký má toto schema vztah k realitě a zda vyjadřuje skutečně existující strukturu západoevropské společnosti raného středověku. Podle jeho názoru se tato koncepce vynořila v okamžiku, kdy "''podle všeho vyhovuje vývoji západoevropské společnosti.''" V 8.- 9.století se zformovala třída šlechtických válečníků, kněží se přeměnili v uzavřenou kastu a venkovští rolníci v třídu [[nevolník]]ů. Představy autorů, zabývajících se trojím lidem, se však často různí. Například pod pojmem ''laboratores'' nebyl vždy rozuměn venkovský lid, nevolníci, ale spíše ekonomicky produktivní ''elita''. Terminologický výklad stěžují nepřesnosti jazyka a vývoj významu jednotlivých latinských termínů. Zdá se však, že trojdílné schema složení raně středověké západoevropské společnosti rámcově odpovídalo.

 

 

Všechny tři skupiny (vrstvy) obyvatelstva měly ve společnosti svoji nezastupitelnou úlohu. Rolníci ji živili prací svých rukou. Šlechta organizovala a řídila chod společnosti a zajišťovala jí ochranu proti nepřátelům. Duchovenstvo seznamovalo s křesťanskou vírou, pečovalo o náboženský život věřících, šířilo kulturu a vzdělanost.