Josef Böhm (geodet): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
"podrobné mapováni" je technický termín, tj. technologie |
m robot: stylistické, typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace |
||
Řádek 1:
[[
Prof. Ing. dr. '''Josef Böhm''', DrSc. ([[21. srpen|21. srpna]] [[1907]] [[Opava]]
== Životopis ==
Narodil se jako syn poštovního úředníka v [[Opava|Opavě]]. Tam také studoval a [[maturita|maturoval]] s vyznamenáním na reálném gymnáziu. Již tehdy vynikal zejména v [[matematika|matematice]], [[fyzika|fyzice]] a dalších přírodních vědách. Zeměměřické studium absolvoval na [[České vysoké učení technické|ČVUT]] v [[Praha|Praze]] v letech [[1926]] až [[1929]]. Jeho zájem vzbuzovaly zejména odborné teoretické disciplíny: matematická [[kartografie]], vyšší [[geodézie]] a vyrovnávací počet. Již během studia, které ukončil s vyznamenáním, mu nabídl prof. Fiala místo asistenta na svém ústavu. Mladý inženýr Böhm však nabídku nepřijal; více jej lákala praktická činnost v terénu.
=== Praxe ===
Po ukončení vojenské služby byla první jeho praxe u katastrálního měřického úřadu ve Frývaldově (dnešní [[Jeseník]]). Hornatý [[okres]] vyhovoval jeho [[sport]]ovnímu založení a práce v tehdejším převážně německém prostředí přispěla k jeho zdokonalení v [[němčina|němčině]]. Poté v letech [[1932]]-[[1937]] u katastrálního měřického úřadu v [[Opava|Opavě]] při podrobném mapování území [[Hlučínsko|Hlučínska]] a [[Ostravsko|Ostravska]]. Při práci věnoval velkou pozornost teoretickým problémům a v roce [[1935]] obhájil na ČVUT doktorskou disertační práci, jejímž tématem bylo studium obrazu [[geodetická křivka|geodetické křivky]] v konformním zobrazení. Od roku [[1935]] také publikoval v odborných [[geodezie|geodetických]] časopisech.
Řádek 14:
Böhm neprováděl měření v terénu mechanicky. Bedlivě si všímal vlivu terénu a atmosférických poměrů jako systematických faktorů působících na výsledky měření. Již tehdy došel k názoru, v té době velmi modernímu, že podstata měření je především fyzikální a statistická. Uvědomoval si, že nestačí pouze mechanické matematické zpracování výsledků měření, ale že jsou nutné i teoretické rozbory a praktické zkušenosti k vypracování optimální metody měření a k jejímu dalšímu zpracování pro dosažení nejvyšší možné přesnosti.
=== Působení na VŠ v Brně ===
Své poznatky a informace o budování nové základní sítě pravidelně publikoval a přednášel v rámci tehdejšího Spolku inženýrů a architektů. Tak byl v roce 1945 ihned po znovuotevření vysokých škol požádán o zorganizování geodetického studia na [[Vysoká škola technická|Vysoké škole technické]] v [[Brno|Brně]], která se následkem války ocitla bez učitelského sboru. Ing. Böhm úkol v krátké době zdárně splnil. V roce [[1946]] byl jmenován [[profesor]]em pro obor vyšší geodézie a matematické [[kartografie]]. Tehdy také obhájil habilitační práci na [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]] ''Zákony přenášení měřických chyb v trigonometrických sítích''.
Na VŠT působil šest let jako vedoucí katedry geodézie, kartografie a [[topografie]]. V letech 1947-1948 uskutečnil řadu studijních cest do [[Itálie]], [[Francie]], [[Švýcarsko|Švýcarska]], [[Skandinávie]] a [[Polsko|Polska]]. Získal mnoho poznatků, studijního materiálu a literatury, navázal cenné osobní kontakty s předními evropskými i světovými geodety. V následujícím období věnoval mnoho úsilí psaní učebních textů. Např. jeho ''Vyrovnávací počet'' z roku [[1948]], snad jako první na světě, obsahoval již korelační analýzu. Velký vědecký i praktický zájem vzbudily jeho další práce ''Vyšší geodézie'', ''Matematická kartografie'' a monografie o přesné nivelaci, o transformaci souřadnic, o [[metronomie|metronomii]] a další.
Řádek 21:
Personální a technické vybavení geodetického oboru na VŠT v Brně vedlo nakonec k rozhodnutí ministerstva školství zrušit geodetické studium v Praze a soustředit je pro české země v [[Brno|Brně]]. To však nebylo realizováno, naopak v roce [[1951]] byla s vyjímkou stavební fakulty zrušena VŠT v Brně a její pracoviště bylo základem pro vybudování [[Vojenská technická akademie|Vojenské technické akademie]] (VTA). Na osobní žádost gen. Lomského, tehdejšího velitele VTA se ujal prof. Böhm organizace a vedení katedry geodézie, kartografie a topografie, ve které byl celý obor soustředěn. Byla to největší [[katedra]] na VTA, zahrnovala i astronomickou [[observatoř]], fotogrammetrickou [[laboratoř]] a kartoreprodukční oddělení se 60 učiteli a zaměstnanci.
=== ČVUT ===
Po dvou letech na VTA byl prof. Böhm vyžádán ministerstvem školství od ministerstva národní obrany a ustanoven [[děkan]]em nově zřízené zeměměřické fakulty na ČVUT v Praze. Zde byl současně pověřen vedením katedry kartografie, později pak i vyšší geodézie. Funkce si vyžadovala mnoho úsilí a času. Pro tehdejší potřeby praxe bylo nutno zřídit čtyři specializace studia a vybavit je potřebnými laboratořemi, zejména vybudovat laboratoř [[kartoreprodukce]]. Došlo k většímu a oboustranně užitečnému sepětí školy a praxe. Zeměměřická fakulta pořádala pro potřeby praxe semináře o nových přístrojích a metodách měření, mnohdy s až 400 účastníky, praxe naopak vypomáhala v přístrojovém vybavení školy. V roce 1957 v rámci jubilea 250 let [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]] byla uspořádána mezinárodní geodetická konference. Funkci děkana prof. Böhm vykonával šest let, do roku [[1959]], kdy kdy byla zeměměřická fakulta sloučena s dalšími oborovými stavebními fakultami v komplexní fakultu inženýrského stavitelství.
Po sloučení zůstal prof. Böhm vedoucím katedry vyšší geodézie a věnoval se další vědecké práci, především teorii měření s uplatněním statistických metod, což byla průkopnická práce bez domácích nebo zahraničních předloh. Jeho dvoudílné skriptum (1958-1959) a celostátní učebnice (1964) ''Vyrovnávací počet'' dávaly podněty mnoha začínajícím vědeckým pracovníkům v [[Československá socialistická republika|ČSSR]]. Přednesené referáty na mezinárodních konferencích a četné články v zahraničních časopisech vzbudily pozornost světové geodetické veřejnosti. Téměř každoročně přednášel prof. Böhm na zahraničních vysokých školách jako hostující profesor o novém pojetí teorie měření.
V roce [[1955]] dosáhl hodnosti doktora věd. Obdržel státní vyznamenání ''„Za vynikající práci“'', zlatou Felberovu medaili a další čestná uznání od různých vysokých škol a vědeckých institucí.
Řádek 32:
V roce [[1971]] byl v důsledku [[normalizace]] zbaven vedení katedry a všech funkcí ve vědeckých radách škol a vědeckých ústavů a v mezinárodních institucích. Ve věku 65 let v roce 1972 odešel prof. Böhm do důchodu, zůstal však nadále externím členem své katedry. První semestry ještě přednášel své disciplíny, dovedl své aspiranty k úspěšnému obhájení disertací. I v důchodu neztratil kontakt s katedrou, vedl každoročně diplomní práce, účastnil se vytváření koncepcí výuky, nových vydání učebnic, oponoval disertační práce a výzkumné zprávy, lektoroval odborné články.
=== Sportovní činnost ===
Böhm pokládal za velmi významnou část svého života sportovní a tělovýchovnou aktivitu, která mu pomáhala odpočívat po náročné práci.
| |||