Boris III.: Porovnání verzí

[[Car]] '''Boris III.''' ([[30. leden|30. ledna]] [[1894]] [[Sofie]] – [[28. srpen|28. srpna]] [[1943]] tamtéž) byl [[Bulharsko|bulharský]] [[panovník]] v době druhého bulharského království, které trvalo od [[5. listopad]]u [[1908]] do [[15. září]] [[1946]]. Na trůně vystřídal svého otce [[Ferdinand I. Bulharský|Ferdinanda I.]], který abdikoval po bulharské porážce v [[První světová válka|1. světové válce]]. Panovníkem se stal [[3. říjen|3. října]] [[1918]], ve chvíli nejtěžších politických, ekonomických a náboženských krizí. Hned po nástupu do funkce musel svou monarchii bránit proti dvěma republikánským stranám – Agrární straně [[Alexandr Stambolijský|Alexandra Strambolijského]] a komunistické straně.

 

 

V září 1940 získalo Bulharsko za [[Hitler]]ova zprostředkování od [[Rumunsko|Rumunska]] jižní [[Dobrudža|Dobrudžu]] a Borisovi se v této souvislosti dostalo titulu ''car osvoboditel''. Na počátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se připojil ke [[Osa Berlín-Řím-Tokio|státům Osy]] s cílem znovu získat Makedonii ztracenou po [[Druhá balkánská válka|2. balkánské válce]] a bulharská vojska se aktivně podílela na porobení Řecka. Na jaře 1943 sice odmítl německý požadavek na vydání bulharských Židů, povolil však extradici více než jedenácti tisíc Židů z Bulharskem okupovaných území. Boris odolával Hitlerovu naléhání na aktivní zapojení se do války proti [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojencům]] (k oficiálnímu vyhlášení války Spojeným státům americkým a Velké Británii došlo sice ze strany Bulharska v prosinci 1941, stále však byla zachovávána neutralita vůči SSSR). V této souvislosti byl v srpnu 1943 povolán k Hitlerovi na setkání, v jehož rámci se jej Hitler snažil donutit k větší aktivitě vůči SSSR. Po návratu z této návštěvy Německa Boris dne [[28. srpen|28. srpna]] [[1943]] náhle zemřel. Příčinou smrti bylo patrně selhání srdce.

{{Link FA|fr}}

{{Link FA|pt}}

[[ar:بوريس الثالث ملك بلغاريا]]

[[be:Барыс III]]