Vincenc Dvořák: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Filip Jelínek (SG ALTIS) - resumé práce Vincenc Dvořák (1848-1922) /Středoškolská odborná činnost 2012/, veškeré zdroje jsou podrobně uvedeny uvnitř práce, zde pouze soupis nejdůležitější literatury | dnes 90. výročí úmrtí
 
Filip Jelínek (SG ALTIS) - oprava překlepů
Řádek 35:
V [[Záhřeb|Záhřebu]] vybudoval zcela nový fyzikální kabinet, který se později stal základem fyzikální katedry, angažoval se v rozšiřování profesorského sboru, jehož členem se stal nejeden Čech. Na záhřebské univerzitě zastával funkce děkana, rektora i prorektora a po dlouhá léta vedl kabinet fyziky. Dopisoval si s [[Ernst Mach|Ernstem Machem]], který jej považoval za jednoho ze svých nenadanějších studentů, či s [[František Josef Studnička|Františkem Josefem Studničkou]]. Za svou manželku pojal šlechtičnu Zoru Špun-Strižićovu, vnučku [[Ivan Mažuranić|Ivana Mažuraniće]] a dceru [[Napoleon Špun-Strižic|Napoleona Špun-Strižiće]].
 
Dvořák působil v oblastech akustiky a optiky, hledal analogie mezi akustickými a elektromagnetickými jevy; podařilo se mu napodobit různé formy elektromagnetického přitahování a odpuzování vibracemi vzduchu, byl po něm pojmenován tzv. Dvořákův-Rayleighův efekt, Dvořákovo akustické odpuzování či Dvořákův obvod. Byl nadaným experimentátorem, experimentoval s [[Helmholtzův rezonátor|Helmholtzovy rezonátory]], [[Kundtova trubice|Kundtovou trubicí]] a sestavoval akustické mlýnky; zúčastnil se několika výstav a odborných sjezdů - v Budapešti na miléniové výstavě obdržel medaili. Brzy po objevu [[Rentgenové záření|rentgenového záření]] získal rentgenovurentgenovou trubici a pořídil s ní v Chorvatsku vůbec první rentgenové snímky. Publikoval více jak 60 odborných prací v češtině, chorvatštině či němčině a působil v několika vědeckých společnostech (viz infobox).
 
Roku 1911 odchází do penze, obdržel [[Řád Františka Josefa]] třídy komtur, a jelikož byl znamenitým houslitouhouslistou (s tím souvisí jeho záliba v akustice), stal se jedním z členů vedení Chorvatského hudebního ústavu; byl mecenášem hudební kultury v Záhřebu (hudebnímu ústavu v závěti odkázal 140 000 korun). Jeho ostatky byly pochovány na chorvatském hřbitově Mirogoj, avšak v 70. letech 20. století byly pro neplacení taxy přesunuty na anonymní pohřebiště.
 
== Zajímavosti ==
Řádek 45:
V rámci chorvatského televizního cyklu HAZU portreti o Dvořákovi vznikl krátkometrážní televizní dokument.
 
Po Dvořákovi byla pojmenována sklanískalní stěna na vrcholu Velkého Risnjaku (1528 m n. m.) - byl aktivním členem chorvatského horolezeckého družstva.
 
== Odkazy ==