Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 7 lety
m
prozatím konec
{{pracuje se}}
'''Hedvábnictví''' je výroba [[hedvábí]], složka [[Zemědělská výroba|zemědělské výroby]].
 
[[Tajemství]] výroby [[hedvábí]] si čínští výrobci velmi pečlivě střežili před světem více jak 2000 let. Tím se stala výroba hedvábí nejstřeženějším tajemstvím na světe. Podle jedné z [[Legenda|legend]] se mluví o mnichovi, který pracoval pro císaře [[Justinián]]a, kterému se jako prvnímu podařilo propašovat vajíčka borce morušového z [[Čína|Číny]] v dutých [[bambus]]ových holích.
 
Hedvábné vlákno vytváří [[bourec morušový]] (latinsky: ''Bombyx mori'' - „hedvábný motýľ“). Dospělý hedvábníkjedinec žije asi jen tři dny, ve ktěrýchkterých snese okolo 300 vajíček. Bourec morušový se živí listy [[morušovník]]u. Když dosáhne asi třicetinásobek původní délky, [[Kukla|zakuklí]] se. [[Housenka]] se do hedvábného vlákna, které sama vytvoří, zamotává a vytvoří [[kokon]] ([[zámotek]] = kokon). Jeden kokon může obsahovat 730 až 915 metrů dlouhé vlákno.
 
Vlákno hedvábí tvoří bílkoviny [[fibrin]] a [[sericin]], které na vzduchu[[vzduch]]u tuhnou a vytvářejí hedvábné vlákno, které je extrémně pevné a mohou se z něj [[Tkaní|tkát]] hedvábné látky. Hedvábné látky jsou zhotoveny z ušlechtilého přírodního materiálu, který má specifickou strukturu a mimořádný [[lesk]]. Už od nepaměti byl velmi cennou komoditou.
 
[[Bourec morušový]] sase ve střední Evropě začal chovat koncem [[17. století]]. Největší rozmach hedvábníctví nastal v době panování císařovny [[Marie Terezie]] a hedvábnictví bylo rozšířené kromě [[Abovsko-Turnianská župa|Abovsko-Turnianské župy]] také v župě [[Nitrianská župa|Nitrianské]] a [[Bratislavská župa|Bratislavské]]. V [[Uhersko|Uhersku]] mělo hedvábnictví staré [[tradice]], neboť v [[Evropa|Evropě]] bylo [[Uhersko]] třetím největším výrobcem hedvábné [[Surovina|suroviny]] a celkově pátým ve světe. Rozvoj hedvábnictví ve světe byl svázán v minulosti s některými jmény, jako např.: [[Louis Pasteur]].
 
== Literatura ==