Hradiště: Porovnání verzí

V běžné praxi je pojem hradiště používán pro [[neolit]]ická až [[raný středověk|raně středověká]] opevněná sídla budovaná zpravidla jako výšinné opevnění využívající přirozené terénní ochrany. Nejčastěji jsou situována na [[ostroh(geomorfologie)|ostrožnách]] nad údolími vodních toků (např. [[Keltové|keltské]] [[oppidum]] [[Staré Hradisko]]) či na vrcholech kopců (např. hradisko [[púchovská kultura|púchovské kultury]] [[Požaha]] u [[Nový Jičín|Nového Jičína]]), méně častá jsou hradiště tzv. blatná, zakládaná v rovinatém terénu a využívající vodní ochrany (např. [[Velká Morava (říše)|velkomoravské]] [[Mikulčice-Valy|Mikulčice]]). Velikost hradišť je velmi různá, od nejmenších s rozlohou pod jeden hektar (Požaha) až k obrovským [[areál]]ům, uzavírajícím v [[hradba|hradbách]] plochu i několika stovek hektarů (keltská oppida [[oppidum Závist|Závist]] - 180 ha nebo [[oppidum Manching|Manching]] - 380 ha). Funkce hradiska bývá rovněž různá a nejčastěji kombinovaná – vedle předpokládané funkce vojensko-strategické mohla hradiště sloužit jako refugia (útočiště) obyvatelstva, jako shromaždiště ke kultovním či společenským rituálům i jako střediska obchodu včetně funkce opěrných bodů na dálkových komunikacích, nepochybně sloužila i jako sídla společenských elit.