Opava: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Členění města: upřesnění |
|||
Řádek 51:
Město Opava náleží ke [[Staré sídelní území|starým sídelním územím]]. První svědkové osídlení pocházejí v archeologických nálezech již ze starší [[doba kamenná|doby kamenné]]. Takřka každé období [[pravěk]]u zanechalo zde své stopy. Poslední z nich bylo slovanské hradiště v [[Kylešovice|Kylešovicích]], jehož obyvatelé náleželi s největší pravděpodobností ke kmeni Holasiců, připomínaném v názvu nedaleké obce [[Holasovice]]. Středověké osídlení Opavy se konstituovalo patrně ve [[12. století]] v podobě kupecké osady, situované poblíž brodu přes řeku [[Opava (řeka)|Opavu]] na obchodní cestě z [[Morava|Moravy]] do [[Polsko|Polska]]. Tato cesta byla součástí „[[Jantarová stezka|Jantarové stezky]]” spojující [[Jadran]] s Baltem. Z roku [[1195]] pochází také první písemná zpráva o existencí Opavy. Význam a postavení kupecké osady stvrdil [[město|městský statut]], který získala někdy kolem roku [[1215]]. Nedlouho poté, v roce [[1224]], byla vyhotovena listina, která poprvé hovoří o Opavě již jako o městě.
V opavě žije největší zhulenec na světě martin který spadl z porodníhoi stolku a vypadá jako vycucaná hašlerka Jádro osídlení se koncentrovalo na křižovatce obchodních cest v areálu Horního náměstí a rozšiřovalo se podél nich do ulice Mezi trhy a západní části Dolního náměstí. Původní opevnění města bylo tvořeno patrně pouze příkopem a zemními valy opatřenými dřevěnou palisádou, později byly vystavěny kamenné hradby přerušené na třech místech městskými branami – Jaktařskou, Ratibořskou a Hradeckou. Kromě již zmíněných dvou náměstí existoval v té době ještě tržní prostor – Dobytčí trh – v místech dnešní Masarykovy ulice. V prostoru Horního náměstí, v místech pozdější Hlásky, vznikl v roce 1327 kupecký dům, nejstarší obchodní centrum města. Ve městě byla od konce 13. století mincovna, na jejímž místě byl v 80. letech [[20. století]] vybudován moderní hotel Koruna. Opavské [[Přemyslovci|Přemyslovce]] na opavském vévodském trůně vystřídal syn krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]], Viktorin, který byl posléze donucen ustoupit nárokům syna uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše]], [[Jan Korvín|Jana Korvína]]. Po smrti Matyášově se však neudržel ani on a [[Opavské vévodství]] bylo podřízeno přímo [[Seznam představitelů českého státu|českým králům]].
V [[16. století]] byla Opava silně zasažena reformací a většina obyvatel náležela v předbělohorském období k [[protestantství|protestantům]]. Opavští se dostávali do ostrých konfliktů zejména s [[Olomouc|olomouckými biskupy]]. Na odpor ze strany protestantů narazilo i udělení opavského vévodství [[Karel II. z Lichtenštejna|Karlovi z Lichtenštejna]] [[Matyáš Habsburský|císařem Matyášem]] v roce [[1613]]. Za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] byla Opava v roce [[1626]] bez boje vydána žoldnéřům dánského krále, několikrát byla obsazena i Švédy. Velkou pohromu znamenal pro Opavu požár v roce [[1689]]. V roce [[1625]] byl do Opavy povolán jezuitský řád a o pět let později zde bylo založeno [[Mendelovo gymnázium|jezuitské gymnázium]]. Jezuitská kolej ve Sněmovní ulici byla v letech [[1711]]–[[1723]] přestavěna do barokní podoby, po zrušení [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitského řádu]] v roce [[1773]] připadla stavům. Při gymnáziu bylo v roce [[1814]] založeno [[muzeum]], dnes [[Slezské zemské muzeum]], nejstarší na území českého státu. Od roku [[1853]] budova sloužila [[Seznam sněmů českých zemí|zemskému sněmu]], v současnosti je sídlem Zemského archívu.
| |||