Židé na Slovensku: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Druhá světová válka: odstranění odkazu, jelikož nejde o město, ale o jiné označení vedení nacistického Německa
Juroslav (diskuse | příspěvky)
- Pateticka formulacia prebrana z povodneho zdroja. Neskor nahradim niecim korektnejsim najma vo vztahu k inym nemeckym satelitom.
Řádek 10:
Na začátku roku 1942 vznesla německá vláda požadavek na zásadní navýšení počtu dělníku o 20 000. Požadavek byl založen na mezistátních dohodách mezi Německem a Slovenskem Po naléhání německé vlády slovenský velvyslanec navrhl, jestli by německá vláda na práce nepřijala slovenské Židy. Po souhlasu německé vlády bylo vystěhování 20. února 1942 schváleno také slovenskou vládou. Německá strana také původně požadovala zaplacení doplatku 500 říšských marek na ubytování, stravu a ošacení, nakolik nešlo o osoby zvyklé manuálně pracovat. Po vyjednávaní s Němci zaplatila slovenská vláda pouze příspěvek 8,6 mil marek a to odepsáním z těžce vymahatelného německého dluhu.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Ďurica | jméno = Milan | odkaz na autora = Milan Ďurica | titul = Dejiny Slovenska a Slovákov v časovej následnosti faktov dvoch tisícročí | vydavatel = Lúč | místo = Bratislava | rok = 2003 | počet stran = 837 | strany = 445 | isbn = 80-7114-386-3}}</ref> Zákon o vystěhování Židů byl schválen 24. března 1942. První transport ale odešel již další den a to na základě nařízení předsedy vlády [[Vojtech Tuka|Tuky]], bez předcházejícího uvědomění parlamentu, prezidenta a členů vlády.
 
Židům byly prezidentem a jednotlivými ministerstvy udělovány výjimky a zvláštní legitimace, které je chránily před vysídlením. Na vysoký počet výjimek si stěžoval [[Berlín]]u přímo německý vyslanec [[H. E. Ludin]]. <ref name>{{Citace monografie | příjmení = Kirschbaum | jméno = Stanislav J. | rok = 1996 | titul = A History of Slovakia: The Struggle for Survival | vydavatel = Palgrave Macmillan | počet stran = 368| strany = 199 | isbn = 0-3121-6125-5}}</ref> Slovenská vláda také opakovaně požadovala návštěvu slovenské komise, která by na místě prověřila podmínky zachovávání mezistátní dohody o lidském zacházení s Židy v pracovních táborech. Protože německá strana to nemohla připustit a komisi odmítla, [[Slovensko]] transporty okamžitě zastavilo. Transporty nebyly obnoveny až do propuknutí a potlačení [[Slovenské národní povstání|Slovenského národního povstání]], když bylo [[Slovensko]] obsazeno německou armádou. Hauptsturmführer SS [[Dieter Wisliceny]] - představitel Hlavního říšského úřadu bezpečnosti (Reichsicherheitshauptamt – RSHA) později opakovaný nátlak slovenské vlády a nemožnost požadované inspekce označil jako první moment, kdy se mu [[Adolf Eichmann]] svěřil, že Židé jsou hromadně vyvražďováni. <ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://avalon.law.yale.edu/imt/01-03-46.asp | titul=Nuremberg Trial Proceedings Volume 4 | kapitola=Twenty-sixth day, Thursday 3 January 1946 | strany=356-357 | vydavatel=Lillian Goldman Law Library}} </ref> Slovenská vláda byla první, která se vzbouřila proti hitlerovskému „konečnému řešení židovské otázky“.{{Doplňte zdroj}}
 
== Poválečné období ==