Brescia: Porovnání verzí

Langobardi postupně dobyli sever Italie, [[Toskánsko]] a na jihu Italie posléze skoro nezávislá vévodství [[Spoleto]] [[Benevento]] a začali ohrožovat papežský Řím. Papež požádal o pomoc franského krále Pipina III., který dvěma výpravami v letech 754 a 756 langobardskou expanzi zastavil. Roku [[774]] dobyl jeho nástupce [[Karel Veliký]] říši Langobardů, začlenil její území do franské říše a nechal se korunovat langobardským králem. Později, v roce 781, zde vytvořil dílčí italské království. V Brescii bylo založeno [[biskupství]] a záhy se [[biskup]] stal [[hrabě]]tem, tedy vládnoucím vasalem krále. V letech [[855]] až [[875]] byla Brescia sídlem Ludvíka II mladšíhoMladšího, spoluvládce sv0hosvého otce [[císař]]e [[Lothar I. Franský|Lothara]] - Brescia byla de facto hlavním městem, ikdyž v onu dobu to znamenalo něco jiného než dnes, [[Římská říše|Římské říše]]. Postupem doby se v Brescii měšťané a místní šlechta domohli moci a Brescia se začátkem 12. století stala svobodnou komunou. Následně Brescia rozšiřovala svou moc na úkor pozemkových vlastníků a sousedních komun, jmenovitě [[Bergamo|Bergama]] a [[Cremona|Cremony]] - tu porazila ve dvou bitvách u Pontoglia, a v bitvách u Grumore (polovina 12. století) a u Malamorte ([[1192]]).