Michail Ivanovič Glinka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m skladatel->Hudební skladatel |
infobox, dílo, odkazy |
||
Řádek 1:
{{Infobox umělec |
[[Soubor:Michail Ivanovič Glinka.jpg|thumb|Michail Glinka v roce [[1856]].]]▼
| jméno= Michail Ivanovič Glinka
| obrázek = Michail Ivanovič Glinka.jpg|
| šířka obrázku = 210px
| datum narození = ([[1. červen|1. června]] [[1804]]
| místo narození = [[Novospasskoje]]
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1857|2|15|1804|6|1}}
| místo úmrtí = [[Berlín]]
| národnost = ruská
| povolání = hudební skladatel
}}
'''Michail Ivanovič Glinka''' ([[ruština|rusky]]: '''Михаи́л Ива́нович Гли́нка''', ''Mikhail Ivanovich Glinka'') ([[1. červen|1. června]] (dle [[juliánský kalendář|juliánského kalendáře]]) [[1804]], [[Novospasskoje]] - [[15. únor]]a [[1857]], [[Berlín]]) byl první [[Rusko|ruský]] [[Hudební skladatel|skladatel]], který si získal široké uznání v jeho rodné zemi, a osobnost, jež je považována za '''otce ruské klasické hudby'''. Jeho reprezentativním dílem, které ho proslavilo na velkém území světa je především jeho ''Kamarinskaja'', orchestrální dílo založeno na lidových melodiích, jeho [[opera]] ''Život pro cara'' ([[1836]]) a další opera ''Ruslan a Ludmila'' z roku [[1842]].
Řádek 30 ⟶ 41:
=== Pozdní léta a smrt ===
Po velice slabém příjmu z opery ''Ruslan a Ludmila'' procházel neúspěšným obdobím. Jedinou jeho útěchou bylo cestování [[Paříž]]e či [[Španělsko|Španělska]]. V Paříži o něm sám Hector Berlioz napsal vnímavý článek a řídil i několik jeho oper uváděných ve [[Francie|Francii]]. Glinka Berlioze velice obdivoval a nechal se ním inspirovat ve svých ''Fantaziích pro orchestr''.
[[Soubor:Glinka Grave.jpg|thumb|Glinkův hrob na Tikvickém hřbitově v Petrohradě.]]▼
Další cesta do Paříže následovala v roce [[1852]], kdy ve Francii strávil dva roky, které byly klidné a on sám rád a často navštěvoval zoologické nebo botanické zahrady. Odsud se později odstěhoval do [[Berlín]]a, kde po pěti měsících zemřel.
== Dědictví ==
Po jeho smrti se staly jeho dvě opery zdrojem tvrdých debat v hudebním tisku, obzvláště mezi Vladimírem Stasovem a jeho někdejším přítelem Alexandrem Serovem.▼
[[Soubor:Glinka Monument.jpg|left|thumb|Glinkova socha v [[Petrohrad]]ě.]]
▲Po jeho smrti se staly jeho dvě opery zdrojem tvrdých debat v hudebním tisku, obzvláště mezi Vladimírem Stasovem a jeho někdejším přítelem Alexandrem Serovem.
V Rusku se několik jeho orchestrálních děl stalo jak oblíbenou součástí koncertních programů tak předmětem nahrávek. Včetně jeho známých předeher k operám (zvláště brilantně aktivní [[předehra]] k opeře ''Ruslan a Ludmila'') se staly populárními i jeho orchestrální práce zahrnující především symfonickou báseň ''Karaminskaja'' ([[1848]]) založené na ruských lidových melodiích a dvou španělských pracích: ''Noc v Madridu'' (1848, [[1851]]) a ''Jota Aragonesa'' ([[1845]]).
Řádek 49 ⟶ 61:
* Státní konzervatoř v [[Novosibirsk]]u (Rusky: Новосибирская государственная консерватория (академия) им. М.И.Глинки) [http://www.conservatoire.ru/]
* Státní konzervatoř v [[Magnitogorsk]]u (Rusky: Магнитогорская государственная консерватория) [http://www.magkmusic.com/]
== Hlavní díla ==
▲[[Soubor:Glinka Grave.jpg|thumb|Glinkův hrob na Tikvickém hřbitově v Petrohradě.]]
=== Opery ===
* "Život za cara" (1836)
* "Ruslan a Ludmila" (1830-7)
=== Orchestrální skladby ===
* Symfonie na dva ruské motivy (1834)
* Španělská předehra č. 1 (1845)
* Kamarinskaja, fantazie na motivy ruských písní (1848)
* Španělské předehra č. 2 "Vzpomínky na letní noci v Madridu" (1851)
* Valčíková fantasie(1839 pro klavír, 1856 pro orchestr)
=== Komorní skladby ===
* Sonáta pro violu a klavír (nedokončená, 1828)
* 8 sextetů pro klavír a smyčcový kvintet
* Patetické trio d-moll pro klarinet, fagot a klavír (1832)
=== Romance a písně ===
* "Benátská noc" (1832)
* "Jsem tady, Inezilja" (1834)
* "Noční průvod" (1836)
* "Pochyby" (1838)
* "Noční vánek" (1838)
* "Oheň touhy" (1839)
* "Podivná věž stojí" (svatební píseň1839)
* "Rozloučení s Petrohradem" (písňový cyklus, 1840)
* "Vedlejší píseň" (1840)
* "Uznání" (1840)
* "Slyším tvůj hlas" (1848)
* "Grace-Cup" (1848)
* "Píseň Markétky" z tragédie [[Johann Wolfgang von Goethe]]: Faust(1848)
* "Marie" (1849)
* "Adéla" (1849)
* "Finský záliv" (1850)
* "V těžké chvíli života") (1855)
* "Neříkejte, že bolí srdce" (1856)
* "Vzpomínám si na krásný okamžik"
* "Skřivan"
== Odkazy ==
* [http://www.notomania.ru/comp_cat_view.php?id=31 Noty Glinkových skladeb]
* [http://www.belcanto.ru/glinka.html Životopis (ru)]
=== Zdroje a reference ===
| |||