Sébastien Le Prestre de Vauban: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
RedBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2) (Robot: Upravuji ca:Sébastien Le Prestre de Vauban
→‎Vaubanova literární činnost: Změna obrázku z důvodů odstranění původního z commonsu.
Řádek 93:
 
== Vaubanova literární činnost ==
[[Soubor:VaubauAvallon par Pierre DucVauban.jpg|right|200px|thumb|Pierre Duc: Vaubanova plastikasocha umístěnáve vfrancouzském citadeleměstě pevnosti Besançon.[[Avallon]]]]
Markýz de Vauban se sepisování jakýchkoliv poznatků z oboru stavby fortifikací bránil, jelikož zdůrazňoval, že nikdy nepostupoval šablonovitě, ale vždy podle okolností.<ref>Kupka, s. 402.</ref> Přesto v průběhu svého života napsal řadu prací o obléhání, tak o obranné strategii i budování opevnění. Celé jeho dílo bylo, kvůli utajení, v plném rozsahu a ve dvanácti svazcích vydáno pod souhrnným názvem ''Oisivetés de Marechal de Vauban'' teprve až v roce [[1843]]. Jak už bylo naznačeno výše, stal se také autorem národohospodářské práce s názvem ''Projet d´une dixme royale'' (O králově desátku). Za svého života procestoval celou Francii a na vlastní oči viděl bídu, která se projevovala nejvíce na venkově.<ref name=g>{{Citace monografie | jméno= Jakub | příjmení= Arbes | titul= Z bojův o vykořenění lidské bídy |vydavatel= František Bačkovský | vydání= | místo= Praha | rok= 1802 |strany= 7 | url= http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=6325 | isbn= | poznámka=}}</ref> {{Citát|Všechny silnice a všechna místa jsou přeplněna hladovými a nahými žebráky. Dobře desátý díl obyvatelstva francouzského se skládá ze samých žebráků. Z ostatních devíti částí pak sotva pět může někomu poskytnout nějakou almužnu... O sůl je na venkově taková nouze, že lid nemající peněz nemůže si maso osolit. V každém hospodářství mohlo by se sice krmit nějaké prase, avšak lid ho nekrmí, poněvadž nemá soli k nasolení vepřového masa.|Markýz de Vauban<ref name=g/>|200}}V tomto spise dále kritizoval sociálně nespravedlivý daňový systém a navrhoval zrušit všechny dosavadní daně a nahradit je, kromě některých daní spotřebních, jedinou daní z důchodu a pozemku spravedlivě rozdělenou pro všechny stavy.<ref name=h>{{Citace monografie | jméno= John | příjmení= Kells | titul= Dějiny vědy národohospodářské |vydavatel= Rozhledy | vydání= | místo= Chrudim |rok= 1895 |strany= 52 | url= http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=3743&author= | isbn= | poznámka=}}</ref> Tuto daň nazval "královským desátkem" a měla tvořit desátý díl ze všech přírodnin (veškerých druhů), z peněžních důchodů, průmyslových výrobků a obchodních podniků. Jeho kniha dále hlásala, že všichni mají stejný nárok na stejnou přízeň a podporu a právě nižší, utiskovaná třída, je základem společenské organizace ve státě. Vládě ukládal za cíl blahobyt všech stavů.<ref name=h/> Je pochopitelné, že úřady se tento jeho literární počin snažily potlačit a markýz de Vauban upadl do nemilosti jek krále, tak patriciátu i kléru.