JehoPocházel z německé jazykové oblasti, ale jeho přesný původ není doložen (Norimberk?). Jeho počátky v Praze se datují sporem se zlatníkem Tomášem roku [[1565]]. V letech 1565 – 1588 pracoval ve službách arciknížetearcivévody [[Ferdinand Tyrolský|Ferdinanda Tyrolského[[]], kde poznal svou manželku Julianu alias Jolku, vdovu po dvorním služebníkovi Rebennikovi. Pocházela v Nizozemí a přivedla si děti Jana a Zuzanu. Po Ferdinandově smrti Müller pracoval pro císaře Maxmiliána II. a Rudolfa II. Zhotovoval hlavně nádobí a měl na starosti také opravy. Bydlel na Malé Straně. Když zbohatl, přikoupil v letech 1572 - 1576 další tři domy, nejprve honosný nárožní v Thunovské ulici, pak druhý u strahovské brány, a k němu přikoupil sousední dům roku 1583. Po Mikulášově časné smrti vdova dostala ještě zaplaceno od císařeské dvorní komory za poslední dílo: pohár typu nautilus.
Epitaf se skupinovým portrétem Müllerovy rodiny pod scénou Vzkříšení Páně namaloval Müllerův zeť Bartholomeus Spranger pro retábl oltáře kostela sv. Matěje asi roku 1588. Dnes je obraz vystaven v Národní galerii v Praze (ve Schwarzenberském paláci). Spranger se s Mikulášovou dcerou Kristinou oženil roku 1585.
