Édouard Lalo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.2) (Robot: Přidávám eu:Édouard Lalo |
m link fix |
||
Řádek 8:
Lalo hudbu miloval už od raného mládí a rád poslouchal například [[Johann Sebastian Bach|Bacha]] nebo [[Ludwig van Beethoven|Beethovena]]. Čekání na jednoznačné rozhodnutí, zda se dát na hudební dráhu nemělo u Lala dlouhého trvání a zanedlouho se rozhodl jít studovat na pařížskou konzervatoř. Zde nepatřil mezi nejlepší žáky, ale vynikal bystrými nápady co se týče hudby. Nepříliš velký úspěch na škole ho však od hudby neodradil a po studiích se stal nejprve komorním [[hudebník]]em a učitelem hudby, ale napsal jen několik podceňovaných komorních skladeb.
Jeho první pokus získat úspěch byl s [[opera|operou]] ''Fiesque'', která se hned na počátku setkala s neúspěchem a obecenstvo ji naprosto zavrhlo. Další pokusy dopadly podobně, ale Lala to neodradilo a začal tvořit dvě další díla, houslový [[koncert (hudební skladba)|koncert]] a ''Symphonie espagnole'' pro španělského houslistu Sarasateho, napsanou v letech [[1873]] až [[1874]] sklidila úspěch a Lala vynesla výš. Poté následovala další díla jako violoncellový koncert, orientální ''balet'' ''Namouna'' ([[1881]]-[[1882|2]]), [[symfonie]], druhá populární opera ''Le Roi d'Ys'' ([[1888]]). Lalo si snažil slávu znovu upevnit, vytvořil několik oper a orchestrálních děl, ale nepříliš úspěšně.
Édouard Lalo se však za svého života nikdy nedočkal sotva ani průměrné slávy svých děl. Mohla za to jak jejich nepříliš vysoká kvalita, tak i to, že byla považována spíše za „německou“ či „poněmčenou“, stejně jako hudba [[César Franck|Césara Francka]]. Dalším důvodem byla ale stále vzrůstající síla konkurenta [[Charles Gounod|Gounoda]], který sklízel velký úspěch. Lalo však nebyl jediný, koho by Gounod zastínil, ale v tzv. „Gounodské éře“ se podařilo prorazit jen malé části skladatelů.
| |||