Verze z 24. 4. 2012, 20:05 editovat Ozzy (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 18 001 editací Úsobrno: Wihoda mluví o zeměpanském dvorci, čili pravděpodobně oné fortifikaci na Duraně, nikoliv o vesnici, čili dnešním Úsobrně. Zjednoduseni referenci ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 24. 4. 2012, 20:12 editovat zrušit editaci Ozzy (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 18 001 editací m →‎Rozpory s moravskými údělnými knížaty: přesnější vyjádření času úsobrnského incidentu Přejít na další porovnání →
Řádek 21: V roce [[1144]] se navrátil do Olomouce. Od římského krále [[Konrád III.\|Konráda III.]] a později od knížete Vladislava II. si vymohl tzv. [[imunita (právo)\|imunitu]] (poddaní biskupa byli vyjmuti z pravomocí údělníků a zbaveni zemských povinností) a právo ražby mincí. Díky imunitě se Olomoucké biskupství stalo na Moravě samostatným církevně-politickým útvarem, který napříště nespadal pod moc moravských údělných knížat.<ref name="bistricky"/> ~~V zimě~~Počátkem roku [[1145]] byl na cestě do [[Řím]]a u [[Úsobrno\|Úsobrna]] přepaden brněnským údělníkem [[Vratislav Brněnský\|Vratislavem]], [[Konrád II. Znojemský\|znojemským Konrádem II.]] a přemyslovcem [[Děpolt I.\|Děpoltem]] (bratr Vladislava II.). Jindřichovi Zdíkovi se však podařilo prchnout a ukrýt se.<ref>Wihoda, str. 194 a 195</ref> V letech [[1146]]–[[1148\|48]] byl zprostředkovatelem mezi znepřátelenými polskými knížaty, a to na žádost papeže a krále Konráda III. V roce [[1147]] se stal účastníkem neúspěšné [[Venedská křížová výprava\|křížové výpravy]] proti [[Polabští Slované\|polabským Slovanům]]. Také přesvědčil Vladislava II. k účasti na křížové výpravě do [[Svatá země\|Svaté země]].

Jindřich Zdík: Porovnání verzí