Josef Bohumil Souček: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Aristarch (diskuse | příspěvky)
m →‎Související články: +souv. článek
Testis (diskuse | příspěvky)
m Dopl. akad.titulu;úprava a napřímení odkazů; dopl. link
Řádek 1:
[[Doktor teologie|ThDr.]] '''Josef Bohumil Souček''', [[Doctor honoris causa|dr. h. c.]] ([[12. květen|12. května]] [[1902]] [[Praha]] – [[9. září]] [[1972]] [[Praha]]) byl významný [[Bible|biblický]] [[teolog]], [[farář]] [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]], [[profesor]] a [[děkan]] [[Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy|Evangelické teologické fakulty]] [[Univerzita Karlova|UK]] a iniciátor [[Český ekumenický překlad|ekumenického překladu Bible]].
 
==Život==
Po maturitě na Akademickém gymnasiu [[1921]] studoval [[Teologie|teologii]] a [[Historie|historii]] na [[Univerzita Karlova|UK]] v [[Praha|Praze]], v letech [[1923]][[1925]] také v [[Basilej]]i, v [[Paříž]]i a v [[Aberdeen (Skotsko)|Aberdeenu]], v letech [[1926]][[1930]] farářem[[farář]]em v [[Hořice|Hořicích]] a v [[Krabčice|Krabčicích]], v letech [[1930]] – [[1945]] tajemníkem [[Synodní rada|Synodní rady]] [[Českobratrská církev evangelická|ČCE]]. V roce [[1931]] získal [[Doktor teologie|doktorát teologie]] a [[1933]] se [[Habilitace|habilitoval]] v oboru [[Nový zákon|novozákonní vědy]] na tehdejší Husově (od roku [[1950]] Komenského) fakultě, [[1945]] jmenován profesorem[[profesor]]em, v letech 1960 – 1966 [[proděkan]], [[1966]] – [[1970]] děkanem[[děkan]]em. Roku [[1961]] inicioval práci na [[Český ekumenický překlad|českém ekumenickém překladu]] [[Bible]] (ČEP) a až do své smrti vedl její novozákonní skupinu.
 
Mezi jeho žáky patří prof. [[Milan Balabán|M. Balabán]], prof. [[Ladislav Hejdánek|L. Hejdánek]], prof. [[Jan Heller|J. Heller]], prof. [[Petr Pokorný (teolog)|Petr Pokorný]], prof. [[Martin Prudký|M. Prudký]], [[Jan Šimsa]] a další. Roku [[1960]] získal Souček čestný doktorát univerzity v Aberdeenu, [[1969]] v Basileji a roku [[2000]] byl vyznamenán [[Seznam nositelů Medaile Za zásluhy|Medailí za zásluhy]] I. stupně in memoriam.
 
==Dílo==
Souček byl v mládí ovlivněn švýcarským teologem [[Karl Barth|K. Barthem]], [[Rudolf Bultmann|R. Bultmannem]], svým starším kolegou [[Josef Lukl Hromádka|J. L. Hromádkou]] i celoživotním přátelstvím s [[Jan Patočka| J. Patočkou]]. Jeho velmi rozsáhlé dílo (přes 30 knih a brožur, přes 300 článků) svědčí jak o jeho vědecké svědomitosti a originalitě, tak také o starosti a péči o život jeho církve. Odtud vycházel i jeho upřímný zájem o [[ekumenismus]] a spolupráci křesťanských církví. Souček pečlivě sledoval vývoj teologického myšlení, zejména v německé a anglické oblasti, v mezinárodních diskusích a polemikách si však získával respekt svou střízlivostí. Sledoval i veřejné dění a před válkou se v něm angažoval, na rozdíl od svého přítele a kolegy J. L. Hromádky si však s politikou nikdy nezadal. Byl to mimořádně vzdělaný a přitom skromný a laskavý člověk.
 
Velká část jeho díla je věnována praktickému životu věřících a církve. Vydal řadu výkladů k [[Nový zákon|Novému zákonu]], vynikající řecko-český slovník, podílel se na [[konkordance|konkordanci]], výkladovém Biblickém slovníku a měl lví podíl na vzniku nového překladu Bible. Ale i jeho odborné publikace jsou psány s ohledem na vzdělané i laické čtenáře, jsou prosté a srozumitelné.
 
==Hlavní publikace==