Wikipedie:Článek týdne/Návrhy: Porovnání verzí

m
(aktualizace)
 
Irák je [[parlamentarismus|parlamentní]] demokratická [[republika]], jeho politika je ale silně zkorumpovaná a situace v zemi je kvůli působení ozbrojených skupin neklidná. V posledních letech se situace uklidňuje a o Irák vzrůstá zájem mezi zahraničními investory. Vládu vede premiér a zákonodárným orgánem je zatím jednokomorová Sněmovna reprezentantů. Na severovýchodě země existuje ''[[de facto]]'' autonomní oblast [[irácký Kurdistán]], která je ale ekonomicky závislá na Bagdádu. Podle [[hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] je irácká ekonomika 62. největší na světě. Irák má jedny z největších zásob [[ropa|ropy]] na světě, které dosahují zhruba 115 miliard [[barel]]ů.
 
<br style="clear: both;" />
 
=== Jižní Súdán ===
[[Soubor:South Sudan sat.jpg|thumb|100px|Satelitní snímek Jižního Súdánu]]
'''[[Jižní Súdán]]''' (anglicky ''South Sudan''), formálně '''Jihosúdánská republika''' (''Republic of South Sudan''), je stát v&nbsp;severovýchodní [[Afrika|Africe]]. Osou státu je [[Bílý Nil]] a povrch z&nbsp;velké části tvoří mokřiny a tropické lesy. Nejvyšší horou je [[Kinyeti]] nedaleko hranice s&nbsp;[[Uganda|Ugandou]]. Území je složeno z&nbsp;celkem 10&nbsp;států s&nbsp;celkovou rozlohou 644&nbsp;329&nbsp;km<sup>2</sup>. Dle odhadů zde žilo v&nbsp;roce 2012 kolem 10&nbsp;625&nbsp;176 obyvatel převážně [[křesťanství|křesťanského]] a [[animismus|animistického]] vyznání. Jeho hlavním a současně největším městem je [[Džuba (město)|Džuba]]. Jižní Súdán sousedí na východě s&nbsp;[[Etiopie|Etiopií]], na jihu s&nbsp;[[Keňa|Keňou]], [[Uganda|Ugandou]] a [[Demokratická republika Kongo|Demokratickou republikou Kongo]] a na západě se [[Středoafrická republika|Středoafrickou republikou]]. Na severu sousedí se [[Súdán]]em. Úředním jazykem je [[angličtina]]. Jižní Súdán je nejnovějším vzniklým nezávislým státem k roku 2012.
 
V&nbsp;předkoloniální epoše se na území Jižního Súdánu nekonstituoval žádný významnější státní útvar. Na počátku 20. století se zde dominantní silou stali [[Spojené království Velké Británie a Irska|Britové]], kteří Jižní Súdán spravovali odděleně od dnešního súdánského území. Během jednání o&nbsp;nezávislost byl však Jižní Súdán přivtělen ke svému severnímu sousedu, což dalo vzniknout novodobému súdánskému státu, oficiálně nezávislému od roku 1956. Vzhledem k&nbsp;neochotě súdánských elit zavést autonomní uspořádání pro jižní oblasti proběhly mezi severem a jihem dvě občanské války. Poté, co v&nbsp;lednu 2011 přes 98 % voličů hlasovalo pro odtržení, vyhlásila jihosúdánská vláda 9. července 2011 samostatnost. Země se potýká s&nbsp;následky dlouhé občanské války, rovněž ale i&nbsp;s&nbsp;bojem protivládních povstalců a krvavými etnickými konflikty.
 
Jižní Súdán má [[republika|republikánské]] státní zřízení. Vedoucí postavení v&nbsp;politice má [[Súdánská lidově osvobozenecká armáda|Súdánské lidově osvobozenecké hnutí]] v&nbsp;čele s&nbsp;jihosúdánským prezidentem [[Salva Kiir Mayardit|Salva Kiirem Mayarditem]]. [[Ekonomika Jižního Súdánu|Ekonomika státu]] je nerozvinutá, státní finance takřka úplně závisí na ziscích z&nbsp;prodeje [[ropa|ropy]], jež se v&nbsp;Jižním Súdánu těží. Infrastruktura je spolu se školstvím ve špatném stavu, mnoho obyvatel nemá přístup k&nbsp;elektřině ani základním hygienickým zařízením. Číst a psát umí jen více jak čtvrtina obyvatelstva. Jižní Súdán má svébytnou kulturu, tvořenou desítkami různých etnik, z&nbsp;nichž nejpočetnější jsou především [[Dinkové]] a [[Nuerové]].
 
<br style="clear: both;" />