Aššurbanipal: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m chybně zapsaná šablona (a případně náhrada pahýlu); kosmetické úpravy
m Odstranění linku na rozcestník Babylon s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Babylón
Řádek 49:
 
== Mládí ==
Aššurbanipal se narodil na sklonku [[Asýrie|asyrské]] dominance, která trvala více než 1300 let. Jeho otec, [[Asarhaddon]], nejmladší syn [[Sinacherib]]a, se stal následníkem trůnu poté, co byl korunní princ [[Aššur-nadin-šumi]] sesazen rebely jako údajný [[babylonBabylón|babylonsk]]skýý vazal. Asarhaddon nebyl synem Sinacheribovy královny Tašmetum-šarat, ale jedné z "palácových dam" západosemitského původu, [[Zakutu]], známou pod jejím rodovým jménem - ''Naqui'a''. Jedinou známou královnou za Asarhaddona byla [[Ašur-hamat]], která zemřela roku [[672 př. n. l.]]
 
Aššurbanipal vyrůstal v malém paláci nazývaném ''bit reduti'' (dům následnictví), postaveném jeho dědem Sinacheribem v období kdy byl korunním princem v severní části [[Ninive]]. Roku [[694 př. n. l.]] Sinacherib dokončil stavbu "Paláce bez rivala" v jihozápadním cípu metropole, přičemž zachoval většinu starších struktur. "Dům Následnictví" se stal domovem Asarhaddona, tehdy korunního prince. V tomto paláci byl zavražděn Aššurbanipalův děd; byl zabit Aššurbanipalovými strýci - identifikovanými pouze v biblické zmínce jako Adrammelek ([[Adramelech]]) a Šarezer. Důsledkem této [[konspirace]] je Asarhaddonův nástup na trůn roku [[681 př. n. l.]] Asarhadon pro sebe vybudoval novou rezidenci - ''bit masharti'' (dům zbraní, [[zbrojnice]]). "Dům následnictví" přenechal své matce a mladším dětem, včetně Aššurbanipala.
Řádek 60:
Roku [[672 př. n. l.]], po smrti své manželky, král [[Asarhaddon]] přeorganizoval systém následnictví podle doporučení jeho matky. Využil k tomu podrobených [[Médie|médských]] náčelníků, které donutil k uzavření tzv. "vazalské dohody".<ref> Anglicky: Grayson, Kirk A. "Akkadian Treaties of Seventh Century B.C." Journal of Cuneiform Studies, Vol. 39, No. 2 (Autumn, 1987): pg.130 : ''“… Esarhaddon imposes oaths to respect the right to succession of his two sons upon various peoples: the Medes in the Vassal Treaties and probably the people of Sippar in Text 3.”''</ref> V té se mimo jiné náčelníci pod přísahou zavázali garantovat (jménem svým i svých potomků) asyrský trůn pro Aššurbanipala a babylonský pro [[Šamaš-šum-ukin]]a, Aššurbanipalova staršího bratra; to vše pro případ, že by [[Asarhaddon]] zemřel v době, kdy by jeho synové byli příliš mladí pro případné boje o moc. Původně byl Asarhaddonovým následníkem jeho nejstarší syn Sin-idin-apla, který však v témže roce umírá. Monumentální [[stéla]] vztyčená o dva roky později v severozápadní provincii znázorňuje Asarhaddona (s výrazem velké úlevy na tváři) a oba jeho syny po jeho boku. Tyto portréty (nejstarší podobizny Aššurbanipala a jeho bratra) znázorňují oba s plnovousem - symbolem dospělosti.
 
Poté se cesty obou princů rozdělily. V dochované korespondenci Šamaš-šum-ukin informuje svého otce o situaci v Babylonu, zatímco Aššurbanipala (který zůstal v Asýrii) v dopisech tituluje jako korunního prince. Situace se vyhrotila roku [[669 př. n. l.]], kdy v průběhu egyptské kampaně náhle umírá král Asarhaddon. Jeho matka Zakutu okamžitě požadovala všeobecnou podporu pro Aššurbanipalův nárok na trůn a přísné tresty pro případy zrady. To dokazuje, jak vlivnou osobou byla tato žena na počátku Aššurbanipalovy vlády. Oficiální korunovace proběhla druhého měsíce roku [[668 př. n. l.]] a v témže roce Aššurbanipal ustanovil svého bratra králem [[BabylonBabylón]]u. Převod výkonné moci proběhl hladce, a duální vláda obou bratrů mohla začít. V textech je jejich vzájemný vztah v té době popisován jako vřelý; v mnoha případech je dokonce označují za dvojčata. Stejně však bylo jasně dáno najevo, že Aššurbanipal, jako král asyrský a jako jeho předkové, byl také "králem všehomíra".
 
== Války ==
Řádek 82:
=== Babylon ===
 
V té době se zvětšovaly neshody mezi bratry a vyvrcholením vzájemných třenic bylo protiasyrské povstání [[BabylonBabylón]]u r. [[652 př. n. l.]]. Tentokrát však měl Babylon spojence - asyrské [[chaldejci|chaldejské]] kmeny, krále [[Gutejci|Gutiů]], [[Amorité|Amurrů]], [[Malluha|Malluhy]] a hlavně samotný [[Elam]]. Podle pozdější aramejské zprávy Šamaš-šum-ukin oficiálně vyhlásil svému bratru válku dopisem, v kterém ho označil jako pouhého místodržícího [[Ninive]] a jako svého poddaného. Asyřané opět váhali s odpovědí, tentokrát z důvodů nepříznivých znamení a věšteb. Není zcela jasné jak vzpoura ovlivňovala samotné asyrské vnitrozemí, ale prokázané nepokoje v některých městech ukazují, že i zde mohl mít Aššurbanipal jisté potíže.<ref>G. Frame, Babylon 689-627 BC, p. 131-141</ref> Když byl Babylon konečně napaden, Asyřané opět prokázali svou válečnou sílu. Navíc i v oblasti Babylonie vypukla občanská válka, která omezila vojenskou pomoc pro Babylon. Roku [[648 př. n. l.]] Aššurbanipal již obléhá dvě hlavní centra vzpoury - [[Borsippa|Borsippu]] a [[Babylon]]. Bez nepřicházející pomoci byla jejich situace beznadějná. Po téměř dvouletém obléhání umírá Šamaš-šum-ukin ve svém hořícím paláci, jen krátce před tím, než se město vzdalo. Tentokrát Babylon nebyl zničen jako za [[Senacherib]]a, avšak neunikl hroznému krveprolití a masakrům vzbouřenců. Aššurbanipal dovolil, aby si Babylon podržel svou nezávislost, ale ta se stala ještě více formální než byla kdykoliv předtím. Nový babylonský král [[Kandanalu]] po sobě nezanechal žádné oficiální záznamy, pravděpodobně byla jeho funkce jen obřadní.<ref>J. Oates, Babylon, 2003, p. 123</ref>
 
== Na sklonku asyrské dominance ==