Aššurbanipal: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m chybně zapsaná šablona (a případně náhrada pahýlu); kosmetické úpravy |
|||
Řádek 49:
== Mládí ==
Aššurbanipal se narodil na sklonku [[Asýrie|asyrské]] dominance, která trvala více než 1300 let. Jeho otec, [[Asarhaddon]], nejmladší syn [[Sinacherib]]a, se stal následníkem trůnu poté, co byl korunní princ [[Aššur-nadin-šumi]] sesazen rebely jako údajný [[
Aššurbanipal vyrůstal v malém paláci nazývaném ''bit reduti'' (dům následnictví), postaveném jeho dědem Sinacheribem v období kdy byl korunním princem v severní části [[Ninive]]. Roku [[694 př. n. l.]] Sinacherib dokončil stavbu "Paláce bez rivala" v jihozápadním cípu metropole, přičemž zachoval většinu starších struktur. "Dům Následnictví" se stal domovem Asarhaddona, tehdy korunního prince. V tomto paláci byl zavražděn Aššurbanipalův děd; byl zabit Aššurbanipalovými strýci - identifikovanými pouze v biblické zmínce jako Adrammelek ([[Adramelech]]) a Šarezer. Důsledkem této [[konspirace]] je Asarhaddonův nástup na trůn roku [[681 př. n. l.]] Asarhadon pro sebe vybudoval novou rezidenci - ''bit masharti'' (dům zbraní, [[zbrojnice]]). "Dům následnictví" přenechal své matce a mladším dětem, včetně Aššurbanipala.
Řádek 60:
Roku [[672 př. n. l.]], po smrti své manželky, král [[Asarhaddon]] přeorganizoval systém následnictví podle doporučení jeho matky. Využil k tomu podrobených [[Médie|médských]] náčelníků, které donutil k uzavření tzv. "vazalské dohody".<ref> Anglicky: Grayson, Kirk A. "Akkadian Treaties of Seventh Century B.C." Journal of Cuneiform Studies, Vol. 39, No. 2 (Autumn, 1987): pg.130 : ''“… Esarhaddon imposes oaths to respect the right to succession of his two sons upon various peoples: the Medes in the Vassal Treaties and probably the people of Sippar in Text 3.”''</ref> V té se mimo jiné náčelníci pod přísahou zavázali garantovat (jménem svým i svých potomků) asyrský trůn pro Aššurbanipala a babylonský pro [[Šamaš-šum-ukin]]a, Aššurbanipalova staršího bratra; to vše pro případ, že by [[Asarhaddon]] zemřel v době, kdy by jeho synové byli příliš mladí pro případné boje o moc. Původně byl Asarhaddonovým následníkem jeho nejstarší syn Sin-idin-apla, který však v témže roce umírá. Monumentální [[stéla]] vztyčená o dva roky později v severozápadní provincii znázorňuje Asarhaddona (s výrazem velké úlevy na tváři) a oba jeho syny po jeho boku. Tyto portréty (nejstarší podobizny Aššurbanipala a jeho bratra) znázorňují oba s plnovousem - symbolem dospělosti.
Poté se cesty obou princů rozdělily. V dochované korespondenci Šamaš-šum-ukin informuje svého otce o situaci v Babylonu, zatímco Aššurbanipala (který zůstal v Asýrii) v dopisech tituluje jako korunního prince. Situace se vyhrotila roku [[669 př. n. l.]], kdy v průběhu egyptské kampaně náhle umírá král Asarhaddon. Jeho matka Zakutu okamžitě požadovala všeobecnou podporu pro Aššurbanipalův nárok na trůn a přísné tresty pro případy zrady. To dokazuje, jak vlivnou osobou byla tato žena na počátku Aššurbanipalovy vlády. Oficiální korunovace proběhla druhého měsíce roku [[668 př. n. l.]] a v témže roce Aššurbanipal ustanovil svého bratra králem [[
== Války ==
Řádek 82:
=== Babylon ===
V té době se zvětšovaly neshody mezi bratry a vyvrcholením vzájemných třenic bylo protiasyrské povstání [[
== Na sklonku asyrské dominance ==
|