Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 8 bajtů ,  před 7 lety
m
Odstranění linku na rozcestník Babylon s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Babylón
Stará perská říše vytvořená výboji [[Kýros II.|Kýra Velikého]] ([[559 př. n. l.|559]]–[[530 př. n. l.|530]] př. n. l.) a jeho syna [[Kambýsés II.|Kambýsa]] ([[530 př. n. l.|530]]–[[522 př. n. l.|522]]) je tradičně považována za [[stát]], završující rané období vývoje politické organizace na Předním východě. Na místě [[Médská říše|médské]], [[Lýdie (země)|lýdské]], [[Babylonská říše|babylónské]] a [[Starověký Egypt|egyptské]] říše se objevil jeden mocný celek, slučující v sobě řadu odlišných tradic, etnických jednotek, náboženských zvyklostí. V roce [[486 př. n. l.|486]], když umíral třetí achaimenovský panovník [[Dareios I.]], náležela k říši část [[Balkán]]u a [[Střední Asie]], celá [[Malá Asie]], [[Sýrie]], [[Palestina]], [[Egypt]] a [[Mezopotámie]] a konečně íránské kraje až k hranicím [[Indie]]. Tento rozlehlý stát byl od sklonku [[6. století př. n. l.|6. století]] rozdělen na územní jednotky spravované místodržiteli (tzv. [[Satrapie|satrapy]]), kteří si vydržovali vlastní dvůr a byli odpovědni pouze králi. Na některých místech ponechali Peršané moc v rukou lokálních dynastií, takže o jednotě správy nemůže být ani řeči.
 
Říše neměla jediné hlavní město, i když [[Persepolis]] založená Dareiem I. plnila funkci jakéhosi administrativního centra monarchie. Značný význam si i nadále podržely [[Susy]] (bývalé hlavní město [[Elam]]u), [[Pasargady]] (jejichž obvod vytyčil Kýros Veliký), [[Hamadán|Ekbatany]] (bývalé hlavní město médské říše) i starý [[Babylon|Babylón]]. Jako řeč úřadů a správy se prosadila [[aramejština]], nápisy na budovách a skalních stěnách bývaly psány [[Stará perština|staropersky]], [[Akkadština|akkadsky]] a [[Elamština|elamsky]]. Elamština však od poloviny [[5. století př. n. l.|5. století]] z [[Epigrafika|epigrafických]] památek mizí.
 
Mince, které podle lýdského vzoru zavedl již Dareios I., sloužily k placení řeckých žoldnéřů a korumpování čelných představitelů řeckých městských států, s nimiž byla říše od devadesátých let 5. století prakticky neustále ve válečném stavu. Razily se jak mince zlaté (tzv. [[Dareikos|dareiky]]), tak stříbrné (nazývané Řeky „sigloi“). Perská armáda byla značně heterogenním tělesem, jehož mobilizace v případě války trvala velmi dlouhou dobu – často i několik let. Sloužily v ní všechny národy obývající říši, podle toho, v jakém druhu zbraní vynikaly ([[Féničané]] byli např. vyhlášenými námořníky). Jádro vojska tvořilo 10 000 urozených bojovníků, kteří byli v dobách války neustále doplňováni o nováčky, takže jejich počet zůstával konstantní (odtud název [[Nesmrtelní (Persie)|nesmrtelní]]). Kromě toho existovala i tradiční [[pěchota]], jízda na koních, jízda na velbloudech a válečné vozy. Počet perského vojska lze jen stěží odhadnout, jistě však nedosahoval milionových čísel, jak tvrdí ve svých spisech [[Hérodotos]] a [[Ktésias]].
59 123

editací