Semitské jazyky: Porovnání verzí

Pro semitské jazyky jsou typické souhláskové kořeny, sestávající se obvykle ze tří souhlásek (konsonantů), ale v malém množství existují i kořeny ze čtyř souhlásek a v některých jazycích i ze dvou. Slova se skloňují a časují hlavně doplňováním samohlásek mezi souhláskové kořeny, nikoli pouze přidáváním předpon a přípon, jak je obvyklé v [[Indoevropské jazyky|indoevropských jazycích]]. Jako příklad může posloužit [[Arabština|arabský]] posloužit kořen k-t-b, vztahující se ke psaní: '''''k'''i'''t'''á'''b''''' "kniha", '''''k'''u'''t'''u'''b''''' "knihy", '''''k'''á'''t'''i'''b''''' "písař", '''''k'''u'''tt'''á'''b''''' "písaři", '''''k'''a'''t'''a'''b'''a'' "on napsal", ''ja'''kt'''u'''b'''u'' "on píše", atd.