Belgická revoluce: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot změnil: fr:Révolution belge |
m robot: stylistické, typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace |
||
Řádek 1:
[[
'''Belgická revoluce''' byl konflikt ve [[Spojené království nizozemské|Spojeném království nizozemském]], který začal nepokoji v [[Brusel]]u v srpnu [[1830]] a vedl k vytvoření samostatného [[Belgie|belgického státu]].
Nizozemský král [[Vilém I.]] odmítal uznat nezávislost Belgie do roku [[1839]], kdy musel ustoupit pod tlakem [[Londýnská smlouva (1839)|Londýnské smlouvy]].
Řádek 27:
Král Vilém I. nechtěl připustit rozdělení země a pokusil se obnovit pořádek silou, avšak královskému vojsku pod vedením králova druhého syna Bedřicha se nepodařilo dobýt Brusel v krvavých bojích v ulicích města, které se odehrály mezi [[23. srpen|23.]] a [[26. srpen|26. srpnem]].
Den poté byla v Bruselu vyhlášena provizorní vláda a [[4. říjen|4. října]] následovalo prohlášení nezávislosti.
V listopadu se v Bruselu sešel Národní kongres a [[7. únor]]a [[1831]] byla vyhlášena ústava.
Prvním belgickým králem se stal [[21. červenec|21. července]] téhož roku [[Leopold I. (Belgie)|Leopold I]].
Evropské mocnosti oficiálně uznaly nezávislost Belgie až roku 1839, kdy byla podepsána Londýnská smlouva.
Belgie měla být podle této smlouvy nezávislou a neutrální zemí, zahrnující [[Západní Flandry]], [[Východní Flandry]], [[Brabant]], [[Antverpy (provincie)|Antverpy]], [[Henegavsko (belgická provincie)|Henegavsko]], [[Namur (provincie)|Namur]] a [[Lutych (provincie)|Lutych]], jakož i část [[Lucembursko (belgická provincie)|Lucemburska]] a provincie [[Limburk (belgická provincie)|Limburk]].
Řádek 38:
Úředním jazykem byla určena francouzština, zatímco [[vlámština]] byla zakázána na školách.
Na poštovních známkách sice bylo napsáno dvojjazyčně ''„Belgique-België“'', ale belgický občanský zákoník byl přeložen do vlámštiny až roku [[1961]].
Během průmyslové revoluce byl těžký průmysl koncentrován
V průběhu [[20. století]] Vlámové agitovali pro rovnoprávnost v belgickém státu, což vedlo k vyhlášení federální ústavy roku [[1980]], která jim zaručovala více pravomocí v oblasti školství a sociálních programů.
[[Kategorie:Dějiny Belgie]]▼
[[Kategorie:Revoluce]]▼
{{link FA|nl}}
Řádek 48 ⟶ 45:
{{Link FA|de}}
{{Link FA|nl}}
▲[[Kategorie:Dějiny Belgie]]
▲[[Kategorie:Revoluce]]
[[bg:Белгийска революция]]
| |||