Antiproton: Porovnání verzí

Existence antiprotonů byla experimentálně potvrzena až dvě desetiletí po objevu [[pozitron]]u. Protože antiproton je výrazně hmotnější částice, byl potřeba dostatečně silný [[urychlovač částic]]. V roce 1954 byl na [[Kalifornská univerzita|University of California]] v [[Berkeley]] zahájen provoz urychlovače [[Bevatron]], který dodával protonům [[kinetická energie|kinetickou energii]] až 1 [[elektronvolt|GeV]]. Hned v následujícím roce [[1955]] vytvořili a detekovali antiprotony fyzikové [[Emilio Gino Segre]] a [[Owen Chamberlain]]. Tento úspěch byl oceněn [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovou cenou za fyziku]] v roce [[1959]].<ref>[http://nobelprize.org/nobel_prizes/physics/laureates/1959/ Nadace Alfreda Nobela: Nobelova cena za fyziku 1959 (anglicky)]</ref> [[Měď|Měděný]] terčík bombardovali [[proton]]y o velké rychlosti. Vzniklé částice analyzovali pomocí [[Čerenkovovo záření|Čerenkovova detektoru]] na [[rychlost]], pomocí [[Hmotnostní spektrometrie|hmotnostního spektrografu]] se silným [[magnetické pole|magnetickým polem]] na [[hmotnost]] a pomocí anihilace s klidovými [[proton]]y.<ref>[http://nobelprize.org/nobel_prizes/physics/laureates/1959/chamberlain-lecture.pdf Nobelovská přednáška Owena Chamberlaina (anglicky)]</ref>