Magnetické vlastnosti koordinačních sloučenin: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot odstranil zbytečné pojmenování odkazu (WP:WCW) |
m napřímení odkazu |
||
Řádek 45:
Vzorec určuje pouze [[spin]]ový moment hybnosti („rotace“ elektronu kolem osy) k celkovému magnetickému momentu. Zjištěné hodnoty jsou vesměs o něco vyšší, obsahují i orbitální moment hybnosti (pohyb elektronu kolem jádra). Tyto „odchylky“ se daří vysvětlit pouze teorii CF, což je jedna z jejích vlastností oproti teorii VB.
[[Orbitální moment hybnosti]] vzniká, pokud jsou alespoň dva [[degenerovaný orbital|degenerované orbitaly]] téhož typu obsazeny rozdílným způsobem. [[Elektron]] je pak schopen se otáčet okolo určité osy vzájemnou přeměnou degenerovaných orbitalů, což jsou přesně tytéž okolnosti, které vedou k základnímu termu T, zatímco základní termy A a E přicházejí v úvahu pouze tehdy, je-li naopak orbitální příspěvek vyloučen. Jelikož je štěpení [[oktaedr]]ických a [[tetraedr]]ických termů CF opačné, vede u každého [[Ion|iont]]u d<sup>x</sup> jedna z těchto [[stereochemie|stereochemií]] k základnímu termu T a druhá k základnímu termu A nebo B. Pokud se dá orbitální příspěvek určit, dají se od sebe obě stereochemie odlišit. V praxi se využívá měření závislosti [[efektivní magnetický moment|efektivního magnetického momentu]] na [[teplota|teplotě]]. Spin-orbitalní interakce, příčina jemné struktury [[absorpční spektrum|absorpčních spekter]], způsobuje, že velikost štěpení termů T je u prvků první přechodné řady řádově stejná jako [[tepelná energie]]. Tepelné rozdělení elektronové populace mezi těmito úrovněmi komponent termu T vede ke vzniku teplotně závislého [[magnetický moment|magnetického momentu]] a tato závislost je nejlepším ukazatelem orbitálního příspěvku k magnetickému momentu látky.
== Související články ==
| |||