|
'''Jan Vermeyen''' (* před 1559 Brusel, BrabantskoVlámsko; † před 15. 10. 1606 Praha), též Hans Vormeiden von Antorff; významný vlámský zlatník, klenotník, medailér a formíř vosku období rudolfínského manýrismu.
== Životopis ==
Narodil se v Bruselu jako syn císařského dvorního malíře [[Jan Cornelisz Vermeyen|Jana Cornelisze Vermeyena]]. V [[Antverpy|Antverpách]] se také vyučil zlatnickému řemeslu a roku 1588 se oženil s dívkou Adrianou (s níž měl dvě dcery Doroteu a Marii). Založil si tam zlatnickou dílnu, činnou asi do roku 1590.
Roku 1590 se stal členem zlatnického cechu ve [[Frankfurt am Main|Frankfurtu nad Mohanem]]. Asi roku 1592 přesídlil do Prahy,protože toho roku se zde již připomíná jako křestní kmotr. Nejpozději1. odříjna roku 1597 pracovalnastoupil jako dvorní a komorní zlatník, klenotník, formíř vosku a medailér [[římský císař Rudolf II.|císaře Rudolfa II.]] na [[Pražský hrad |Pražském hradě]] as koupilměsíčním platem 10 zlatých. Zakoupil si také dům na Malé Straně v jurisdikci kostela sv. Tomáše. Roku 1602 mu byl plat zdvojnásoben.
== Dílo ==
Vermeyen pro císaře vytvořil mnohé klenoty a šperky, především roku 1600 císařův portrét vykládaný diamanty ve zlatém rámečku. V roce 1602 zhotovil zlatou císařskou korunu se 4 reliéfnímireliéfy na sférických plochách (triumfálními scénami ze života Rudolfa II.). Její klenotnická výzdoba sestává ze 194 jihoamerických diamantů (největší z nich váží 186 karátů), smaragdů, spinelů, rubínů, mořských perel a z velikého safíru na vrcholu. V letech 1602 až 19181804 sloužila jako halvnídruhá insignie římských císařů, poté až do roku 1918 jako hlavní koruna rakouských císařů, dnes je vystavena ve [[Weltliche Schatzkammer| Světské klenotnici]] ve vídeňském Hofburgu, stejně jako další díla z někdejší Rudolfovy [[Kunstkomora|Kunstkomory]] na Pražském hradě.
ZhotovovalVermeyen zhotovoval různé luxusní nádobí a stolní ozdoby z přírodních exotických materiálů (např. zub narvala, roh nosorožce, či bezoár) ve zlaté montáži s pestrobarevnými emaily. Spolupracoval s pražským dvorním glyptikem [[Ottavio Miseroni |Ottaviem Miseronim]], jeho dílnou a brusičským mlýnem v Praze - Bubenči, dále s glyptikem [[Alessandro Masnago|Alessandrem Masnagem]] v [[Milano|Miláně]]. Jeho figurální ornamenty z černých siluet a groteskní motivy v pestrobarevném emailu jsou vytvořeny podle návrhů [[Hertzig van Bein| Hertziga van Bein]], který se rovněž usadil v Praze.
Své medaile Vermeyen signoval IOHAN FORMEI nebo H. FORMAID. Nejznámější je medaile s jezdeckou postavou císaře Rudolfa II. či dvojstranná meailemedaile s Danae a Paridovým soudem (obě vystavené v Kunsthistorisches museu ve Vídni). Z inventáře Rudolfovy Kunstkomory je známa vosková plastika ''Leda s labutí''.
== Literatura ==
* Rudolf Distelberger, Die Kunstkammerstücke, in: ''Prag um 1600, Kunst und Kultur am Hofe Rudolfs II.''. Katalog der Ausstellung, in Essen -und Wien, Freren 1988, čs. kat.449 719 a- 722452.
* STEHLÍKOVÁ, Dana: ''Encyklopedie českého zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví''. Praha Libri 2003, citovaná strana 526; stran 620, ISBN 80-85983-90-7.
| 