Půta III. z Častolovic: Porovnání verzí

'''Půta III. z Častolovic''' (před rokem [[1400]] - [[1435]]) byl [[Česko|český]] [[šlechtic]] z [[Rod (genealogie)|rodu]] [[páni z Častolovic a Lichtenburka|pánů z Častolovic a Lichtenburka]], [[Kladsko (území)|kladský]] [[hejtman]] a [[diplomat]]. Patřil také mezi [[velitel|velitele]]e tzv. [[Opočenská strana|Opočenské strany]].

Narodil se před rokem [[1400]] jako syn [[Půta II. z Častolovic|Půty II. z Častolovic]] a [[kněžna|kněžny]] [[Anna Osvětimská|Anny Osvětimské]]. Poprvé se objevuje na [[Listina (diplomatika)|listině]] z roku [[1408]], kdy jej žaloval [[Jan z Kostelce]]. V roce [[1412]] se měl zúčastnit bojů proti [[Jihlava|Jihlavě]]. Jelikož v roce [[1415]] byl jeho [[poručník|poručníkem]]em [[Jan Puška z Kunštátu]], musel se Půta narodit před rokem 1400. V jeho [[vlastnictví]] byla 4 [[panství]] - [[Častolovice (zámek)|Častolovice]], [[Klečkov]], [[Liberk]], [[Skuhrov nad Bělou|Skuhrov]] - a v nich na 50 [[obec|obcí]] a dvě [[městečko|městečka]] - [[Častolovice]] a [[Solnice (okres Rychnov nad Kněžnou)|Solnice]]. Později se zaměřuje na loupení na [[majetek|majetcích]] Jihlavy a také spolupracuje s [[Jan Městecký z Opočna|Janem Městeckým z Opočna]], jenž měl spor s [[Jindřich Lacenbok|Jindřichem Lacenbokem]]. Tato spolupráce se za [[Husitství|husitských válek]] rozšíří do tzv. [[Opočenská strana|Opočenské strany]]. Vstoupil také do služeb [[král|krále]]e [[Václav IV.|Václava IV.]] To mu poskytlo beztratnost během loupeživých výprav proti Jihlavě. Roku [[1414]] se zúčastnil [[kostnický koncil|kostnického koncilu]].

Za huistských válek stál na straně [[katolík|katolíků]]ů. Z prvních let nejsou známy jeho akce, až dne [[26. listopad|26. listopadu]]u [[1420]] mu král [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] udělil polovinu berně z [[klášter|kláštera]]a v [[Opatovice nad Labem|Opatovicích]]. V roce [[1421]] se zúčastnil úspěšné [[Bitva u Chotěboře|bitvy u Chotěboře]]. V polovině [[květen|května]] 1421 je uváděn na Zikmundově dvoře v [[Trenčín|Trenčíně]]ě. Od něj dostal za úkol přesvědčit na [[Čáslavský sněm|sněmu v Čáslavi]] českou [[šlechta|šlechtu]], aby se nepostavila proti Zikmundovi, což se mu nepodařilo. V [[říjen|říjnu]] 1421 se připojil ke [[Slezané|Slezanům]], kteří vpadli do [[východní Čechy|východních Čech]]. Podařilo se mu dobýt hrad [[Pěčín (hrad)|Pěčín]], jenž vlastnil [[Hynek z Rychnova]], a poté odjel s Janem Městeckým do Jihlavy, aby zde přísahali věrnost Zikmundovi.

Zúčastnil se také II. křížové výpravy, která skončila [[prohra|porážkou]] [[Bitva u Havlíčkova Brodu|u Havlíčkova Brodu]]. V [[březen|březnu]] [[1422]] prodal [[úrok]] z [[vesnice]] [[Desná]] a ve stejném roce se oženil s [[Anna z Koldic|Annou z Koldic]], dcerou [[Albrecht z Koldic|Albrechta z Koldic]]. V [[léto|létě]] [[1422]] se v [[Norimberk|Norimberku]]u konal [[říšský sněm]], kde byl jmenován [[hejtman|hejtmanem]]em v [[Kladsko (území)|Kladsku]]. Není ovšem známo, zda se sněmu účastnil. Pro Pútu tu znamenalo vytvoření zázemí pro [[operace]] ve východních Čechách. V [[květen|květnu]] [[1423]] je opět uváděn na Zikmundově dvoře, jenž tehdy byl v [[Košice|Košicích]]. Zde získal majetky, jež předtím vlastnili [[Hynek z Rychnova]] a [[Vaněk ze Suchdola]]. V [[září]] pak společně s Janem Městeckým plenil na [[předměstí|předměstích]]ch [[Hradec Králové|Hradce Králové]] a následně se oba zúčastnili [[Kolínský sněm|sněmu v Kolíně]], kde měli vyjednávat o setkání českých [[šlechtic|šlechticů]]ů se Zikmundem. Dále se také zúčastnili [[Svatohavelský sněm|svatohavelského sněmu]], kde se volilo 12 hejtmanů, a odtud zamířili do [[Stoličný Bělehrad|Stoličného Bělehradu]], kde v [[listopad|listopadu]]u Zikmundovi předali požadavky české šlechty. Následoval návrat do [[Čechy|Čech]], aby přetlumočili Zikmundovi představy. Ze setkání nakonec sešlo. Dne [[6. leden|6. ledna]] [[1424]] se [[Opočenská strana]] střetla s [[Menší Tábor|Menším Táborem]], vedeným [[Jan Žižka z Trocnova|Janem Žižkou z Trocnova]], v [[Bitva u České Třebové|bitvě u České Třebové]], kterou [[katolíci]] prohráli. V [[červenec|červenci]] je ovšem zpět u krále, tentokrát v [[Budín (Budapešť)|Budíně]]. V [[říjen|říjnu]] 1424 pak v [[Pačkov|Pačkově]]ě ([[Paczków]]) za svobodné [[obyvatelstvo]] Kladska uzavřel spojenectví (vojenský spolek) s minsterberským knížetem Janem.

Pravděpodobně mělo dojít k orientaci sil Opočenské strany na boje ve východních Čechách. V létě [[1425]] [[husité]] podnikli [[protiofenziva|protiofenzivu]] a podařilo se jim dobýt 4 hrady, mj. také [[Rychemburk]], jenž měl v držení právě Půta. Na konci roku pak plenili v [[Kladská kotlina|Kladské kotlině]]. V [[leden|lednu]] [[1426]] se Půta nacházel v [[Trenčín|Trenčíně]]ě a zde mu [[10. leden|10. ledna]] král Zikmund udělil právo ražby [[mince|mincí]] v Kladsku a také [[odúmrť|odúmrtě]] po Hynku Dršťkovi a Vlkovi, řečeném Hanta. Ve stejném roce vedl neúspěšná jednání mezi [[Slezané|Slezany]] a umírněnými [[Kališník (husitství)|kališníky]]. Dne [[14. únor|14. února]]a [[1427]] uzavřel ve [[Střelín|Střelíně]]ě ([[Strzelin]]) válečnou jednotu se Slezany a [[Jan Městecký z Opočna|Janem Městeckým z Opočna]]. V březnu jsou doloženi v [[Jihlava|Jihlavě]], kde se snad měli setkat s králem Zikmundem. V [[květen|květnu]] zaútočili husité na [[Lužice|Lužici]], [[Slezsko]] a državy [[katolík|katolíků]]ů ve východních Čechách. V [[srpen|srpnu]] jako součást [[Křížové výpravy proti husitům|křížové výpravy]] vpadl do východních Čech [[Střelínský spolek|střelínský spolek]]. Půta byl v čele vojska, které směřovalo k [[Náchod|Náchodu]]u.

Dne [[13. srpen|13. srpna]] se mu v [[Bitva u Náchoda (1427)|bitvě u Náchoda]] podařilo porazit [[Jan Čapek ze Sán|Jana Čapka ze Sán]], který se pak stáhl za [[hradby]] města. Na konci léta pak podpořil v [[Praha|Praze]] pokus o převrat, který vedl [[Hynek z Kolštejna]]. Na [[jaro|jaře]] [[1428]] vpadli husité do [[Kladsko (území)|Kladska]], kde obsadili či vyplenili řadu [[hrad|hradů]]ů a [[město|měst]] a jejich útoku se musel bránit i Půta. V polovině [[březen|března]] pak husité dobyli hrad [[Homole (hrad)|Homoli]] a další místa v Kladsku. Následně jeden z proudů směřoval na Bystřici ([[Bystrzyca Kłodzka]]), ale brzy se stočil zpět k hlavnímu proudu, jenž směřoval na město [[Kladsko]], které nechal Půta opevnit. Po několika neúspěšných pokusech o dobytí, [[husité]] odtáhli. Cestou vyplenili [[předměstí]], [[klášter]] v [[Kamieniec Ząbkowicki|Kamenci]], město [[Frankeštejn]] a další vsi v [[kotlina|kotlině]]. Na konci roku vpadli husité do kotliny znovu, tentokrát je vedl [[Jan Královec]].

Půtovi, který byl útokem překvapen, přispěchal na pomoc jeho švagr [[Těma z Koldic]] s vojskem, které vyslal [[Jan Minstrberský]], a [[vratislavský biskup]] [[Konrád IV. Olešnický|Konrád]]. Ve městě Kladsku se huisté pokusili o vzpouru, která však byla nemilosrdně potlačena a řada [[vůdce|vůdců]] popravena. Dne [[27. prosinec|27. prosince]] se obě vojska střetla v [[Bitva u Staré Wielislawi|bitvě u Staré Wielislawi]]. Slezské [[vojsko]] bylo drtivě poraženo a Jan Minstrberský zde padl. Prchající vojáci se ukryli ve městě Kladsko. [[Sirotci]] ovšem na město nezaútočili, místo toho se pustili do plenění [[Minsterbersko|Minsterberska]], které bylo bez vládce. Reakcí na tento neúspěch bylo vytvoření obraného spolku, kam se dne [[23. leden|23. ledna]] [[1429]] přidali také [[Slezská knížectví|slezská knížata]], zástupci [[Horní Lužice]], [[Sasko|Saska]], [[Durynsko|Durynska]] a [[Míšeňsko|Míšeňska]] a Půta. Dne [[13. srpen|13. srpna]] [[1429]] získal od Zikmunda do [[zástava|zástavy]] [[Minsterberské knížectví]] za sumu 6000 kop [[groš|grošů]]ů. Centrum [[knížectví]] však dobyl až v [[září]] [[1430]].

Ve stejném roce došlo ke třem pleněním husitů v Kladsku. Půta se v této době více angažoval v [[diplomacie|diplomacii]]. V roce [[1431]] se zúčastnil [[Říšský sněm (Svatá říše římská)|říšského sněmu]] v [[Norimberk|Norimberku]]u a poté jednal v [[Cheb|Chebu]]u s husity. Následně mu [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] v Norimberku zastavil některé majetky v [[Kladská kotlina|Kladské kotlině]]. V [[září]] [[1433]] se stal členem [[landfríd|landfrídu]]u slezských knížat, jejichž členové nesměli vést v [[zahraničí]] [[válka|války]]. V [[duben|dubnu]] [[1434]] se zúčastnil [[Basilejský koncil|Basilejského sněmu]], odkud ho [[panovník]] poslal do [[Čechy|Čech]] s pověřením jednat s panskou jednotou. Po [[Bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] se zúčastnil [[Svatojánský sněm|svatojánského sněmu]], kde se podílel na domluvě [[příměří]].

Za odměnu dostal od Zikmunda v [[Řezno|Řezně]] dědičně Kladsko a Minsterbersko. Na konci září pobýval v Řezně, v říjnu je uváděn v [[Prešpurk|Prešpurku]]u ([[Bratislava]]). Zde vedl jednání o přijetí Zikmunda jako [[český král|českého krále]]. V Bratislavě zůstal do [[únor|února]]a [[1435]], poté odjel na diplomatická jednání - v [[březen|březnu]] s [[Seznam rakouských markrabat a vévodů|rakouským vévodou]] [[Albrecht II. Habsburský|Albrechtem]] a zástupci [[Vídeňský koncil|vídeňského koncilu]]. O [[Velikonoce|Velikonocích]] se v [[Brno|Brně]] setkal se Zikmundem. V [[květen|květnu]] pak jednal o [[kapitulace|kapitulaci]] [[Bedřich ze Strážnice|Bedřicha ze Strážnice]], následovaly pobyty v Brně a Bratislavě, kde v [[září]] 1435 zemřel. Pohřben je v [[Kategrála svatého Martina (Bratislava)|chrámu sv. Martina]].