Řád služebníků Mariiných: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Stanator (diskuse | příspěvky)
Stanator (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 2:
[[Soubor:SetServitesFondatori.jpg|thumb|Obraz sedmi zakladatelů řádu servitů]]
 
'''Řád služebníků Mariiných''' (Ordo Servorum Mariae, O. S. M., jehož členové jsou nazýváni '''Servité''') je [[Katolická církev|katolický]] [[žebravý řád]], který vznikl v [[13. století]] v italské [[Florencie|Florencii]] z iniciativy sedmi bohatých kupců, kteří na příkaz [[Panna Marie|Panny Marie]] opustili svůj dosavadní styl života a stali se služebníky Mariinými. První [[klášter]] založili na hoře Monte Senario u Florencie, odkud se řád rozšířil nejprve v [[Itálie|Itálii]] a Evropě a posléze na všechny kontinenty světa. Servité se řídí [[Řehole sv. Augustina|řeholí sv. Augustina]].
 
== Dějiny řádu ==
Je jedním z pěti původních žebravých řádů. Ústředí řádu sídlí v [[Řím|Římě]]. Ve [[20. století]] se řád rozšířil díky převzetí misijních úkolů i mimo původní oblast rozšíření v [[Itálie|Itálii]], [[Rakousko|Rakousku]], [[Německo|Německu]]. V současné době servité působí ve více než třiceti zemích světa.<ref>http://www.klaster.cz/default.asp?ids=2&idc=6&idm=12</ref>
=== Dějiny řádu v českých zemích ===
Do českých zemí přicházejí serviti z mateřského [[Konvent (církev)|konventu]] Zvěstování Panně Marii ve [[Florencie|Florencii]] v letech [[1359]]-[[1360]] na pozvání [[Karel IV.|císaře Karla IV.]], který je usadil na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě pražském]]. Zdejší řeholní dům zanikl v polovině [[16. století]] a členové řádu se v Čechách znovu objevili až v době po Bílé hoře. Po zřízení dvou klášterů v [[Praha|Praze]] byly mezi lety [[1671]] a [[1747]] postupně osazovány další konventy v [[Rabštejn nad Střelou|Rabětejně nad Střelou]], v [[Nové Hrady|Nových Hradech]], na [[Hora Matky Boží|Hoře Matky Boží u Králík]] a v [[Konojedy (Úštěk)|Konojedech]]. Souběžně dochází ke snahám o založení servitských klášterů rovněž na Moravě. V roce [[1655]] zval kníže Ferdinand Jan z Lichtenštejna servity do [[Moravský Krumlov|Moravského Krumlova]], jeho nabídka však musela být pro nedostatek řeholníků odmítnuta. První řádový dům na Moravě vznikl v roce [[1675]] v [[Jaroměřice nad Rokytnou|Jaroměřicích nad Rokytnou]]. V roce [[1714]] byla vydána zakládací listina kláštera na předměstí [[Veselí nad Moravou]]. V tomto roce mohla být založena česká servitská provincie, zahrnující i moravské domy. Oba moravské servitské kláštery byly zrušeny roku [[1784]] v rámci josefinských reforem. Současně zanikly až na dva i servitské domy v Čechách. Po odchodu z Hory Matky Boží u Králík v roce [[1883]] zůstali serviti jen v Nových Hradech. Česká provincie zanikla a tamní konvent byl přičleněn do tyrolské řádové provincie, jejímž střediskem je klášter v [[Innsbruck]]u. V roce [[1946]] byli němečtí řeholníci odsunuti a v roce [[1950]] byli odvezeni zbývající čeští bratři. V roce [[1991]] došlo v Nových Hradech k obnově řeholního života.
Řádek 55 ⟶ 56:
| isbn = 80-7277-026-8
}}
 
== Reference ==
<references />
 
== Externí odkazy ==