Grimmův zákon

Grimmův zákon nebo první germánské posouvání hlásek — byla fonetická změna pragermánštiny, která spočívala v přechodu indoevropských ploziv. Poprvé byl popsán v roce 1814 (někdy uvádějí datum 1818) dánským jazykovědcem Rasmusem Raskem, ale nezávisle ho odhalil a v roce 1822 zformuloval a prozkoumal německý filolog Jacob Grimm, po kom v konci byl pojmenován. Sám Grimm užíval termín "posouvání hlásek" (Lautverschiebung). Grimmův zákon (spolu s Vernerovým zákonem) považují za jeden z nejvýznamnějších fonetických změn v historické lingvistice.