Při výrobě [[kniha|knih]] se tento papírenský arch z obou stran potiskne a jednou nebo několikrát přeloží, čímž vznikne složka čili arch. Z těchto složek pak knihař sešíval knihu. Podle počtu tiskových stránek, které se na arch umístí, se rozlišovaly i formáty knih:
* folio neboli 2° - 4 stránky
* kvart neboli 4° - 8 stránek
* oktáv (osmerka) neboli 8° -16 stránek
* a další (12°, 16°, 24°, 32°).
Protože papírenské archy nebyly normalizovány, jsou i tyto formáty velice přibližné a někdy se rozlišuje ještě „velké 8°“, „malé 8°“ a podobně.
Se zavedením strojní kontinuální výroby papíru, kde se „nekonečný“ pás papíru na jednotlivé listy teprve řeže, ztratil arch svůj původní význam a byl u nás roku [[1926]] nahrazen normalizovanými [[formát papíru|formáty papíru]]. Původnímu archu v nich zhruba odpovídá formát A0, případně B0, v nichž také tiskárny papír obvykle objednávají.
