O původu a dějinách Slovanů: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m napřímení redirectu šablony (data od Dannyho B.); kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[FileSoubor:Vinko Pribojević opodrijetlu i povijesti slavena.jpg|right|thumb|Úvodní stránka spisu]]
'''O původu a dějinách Slovanů''' ([[latina|latinsky]] '''De origine successibusque Slavorum''')<ref name="PHK37">{{Citace monografie
| příjmení = Jelčić
Řádek 13:
| strany = 37
| jazyk = chorvatština
}}</ref> je [[renesance|renesanční]] spis [[Vinko Pribojević|Vinka Pribojeviće]] z první poloviny [[16. století]]. Jedná se o zápis Pribojevićova proslovu, který pronesl na ostrově Hvar roku [[1525]] a který vyšel později za [[Benátská republika|benátskébenátského]]ho přispění v roce [[1532]] v dnešní [[Itálie|Itálii]].<ref name="PHK37"/>
 
Autor se v něm pokoušel vyzdvihnout hrdinské činy [[Slované|Slovanů]], které jsou na stejné úrovni, jako je tomu v případě jiných národů a říší, nicméně v případě Slovanů neexistoval nikdo, kdo by takové události zaznamenal (což se svým dílem pokoušel Pribijević napravit). Mnohé historické nepřesnosti (ke Slovanům řadilo i celou řadu papežů, nebo například také [[Aristoteles|Aristotela]]){{chybíDoplňte zdroj}}, jakož i připisování až přehnaně historických zásluh Slovanům a Slovanstvu, jsou typickým rysem spisu; v chorvatském prostoru však byl Pribojević prvním člověkem, který se stal propagátorem myšlenky, že Slované jsou jeden národ ([[panslavismus|panslavismu]]).
 
Celé dílo je rozděleno na tři části: První se věnuje původu Slovanů (který Pribojević odvozuje až z [[bible|biblických]] časů), druhá se soustředí na popis [[Dalmácie]] a jejích dějin a třetí pak pojednává o jeho domovském ostrovu [[Hvar]]u.