Koněspřežná tramvaj v Praze: Porovnání verzí

m
napřímení redirectu šablony (data od Dannyho B.); kosmetické úpravy
Smazaný obsah Přidaný obsah
m 12. března->12. březen 21. března->21. březen 5. dubna->5. duben 25. června->25. červen 28. června->28. červen 16. května->16. květen 20. května->20. květen 1. srpna->1. srpen 16. srpna->16. srpen 24. prosince->24. prosinec
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m napřímení redirectu šablony (data od Dannyho B.); kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[FileSoubor:Konesprezna tramvaj Praha 1876.png|thumb|Koňka r. 1876 ([[František Štraybl|Fr. Štraybl]])]]
[[ImageSoubor:Beer01.jpg|thumb|[[Na Příkopě|Příkopy]] kolem roku 1890.]]
[[Soubor:Konka praha.JPG|thumb|Koňka na [[Národní třída|Národní třídě]] při oslavách 130 let MHD v Praze]]
'''[[Koněspřežná tramvaj]] (Pražská tramway, pražská koňka) v [[Praha|Praze]] a přilehlých městech''' byla v provozu od roku [[1875]], v letech [[1898]] až [[1905]] byla přebudována na elektrickou a sloučena do jedné sítě s elektrickými dráhami v pražské aglomeraci.
Řádek 21:
První trať, slavnostně zprovozněná [[23. září]] [[1875]] v 15:15 hodin, vedla od [[Most císaře Františka I.|řetězového mostu císaře Františka I.]] (od právě budovaného [[Národní divadlo|Národního divadla]]) do [[Karlín]]a k Invalidovně, zhruba do míst dnešní zastávky Urxova, tedy zhruba ve směru dnešní linky [[Metro v Praze|metra]] [[B (linka metra v Praze)|B]].
 
[[16. květen|16. května]] [[1876]] byla uvedena do provozu navazující trať za [[Most císaře Františka I.|Řetězovým mostem]] přes Újezd k&nbsp;[[Nádraží Praha-Smíchov|nádraží Západní dráhy]] do města [[Smíchov]]a. Řetězový most cestující přecházeli pěšky, protože se vedení dráhy přes most nepodařilo technicky vyřešit.<ref name=iv /> Vozy z levého břehu Vltavy byly však byly na větší opravy přetahovány přes most i bez kolejí a opravovány v Karlíně.<ref name=iv /> [[Palackého most]] byl sice postaven v roce 1878, ale koňka po něm propojila oba břehy Vltavy až v roce 1883.<ref name=iv>[http://www.dpp.cz/index.php?q=cs/130-let-mestske-hromadne-dopravy-v-praze-dil-iv Koňka vládne pražské dopravě], 130 let městské hromadné dopravy v Praze - díl IV., 6. 4. 2005, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s.</ref>
 
V roce [[1882]] uzavřela pražská obec s Otletovou firmou ''Smlouvu o koňskou dráhu pražskou'', která mu povolila použít další ulice pro provoz koňky. Smlouva stanovila přesné termíny pro dokončení nových tratí včetně penále za nedodržení, stanovila nájemné za užívání pozemků i další závazky obou stran. Otletova firma mohla podle smlouvy při stavbě každý den rozkopat jen takový úsek ulice, který byla schopna téhož dne i dokončit.<ref name=iv />
Řádek 27:
[[28. červen|28. června]] [[1883]] byla otevřena trať od dnešního [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykova nádraží]] Dlážděnou, Jindřišskou, Vodičkovou a Myslíkovou ulicí a přes [[Palackého most]] do města [[Smíchov]]a k Andělu. [[1. srpen|1. srpna]] [[1883]] byla prodloužena trať od Národního divadla přes [[Křižovnické náměstí]] a [[Karlův most]] na [[Malostranské náměstí]].
 
[[24. prosinec|24. prosince]] [[1883]] byl zprovozněn úsek přes Staré Město, [[31. prosinec|31. prosince]] [[1883]] celá trať, která vedla ze Žižkova (za usedlostí Bezovka, Chelčického ulice) ulicemi Chelčického, Rokycanovou, Prokopovou a Husitskou, přes Bulhar, Hybernskou ulici, [[Prašná brána|Prašnou bránu]], Celetnou ulici, přes [[Staroměstské náměstí]] a [[Mariánské náměstí]], Platnéřskou ulici na [[Křižovnické náměstí]].<ref name=zi /> <ref name=iv /> <ref name=crkal /> Roku 1893 byla na Žižkově prodloužena až na místo dnešní křižovatky na Olšanském náměstí<ref name=zi> Pražský dopravní zeměpis III, 38. část, Žižkov, [http://www.metroweb.cz/dp-kontakt/2004/06_2004.pdf DP kontakt 6/2004], Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., str. 22 </ref> a v roce 1895 byla zrušena nepoužívaná část trati v Táboritské a Vratislavově ulici.
 
Roku [[1883]] již dosáhla délka všech tratí 19,43&nbsp;[[kilometr]]u.{{chybíDoplňte zdroj}}
 
[[20. květen|20. května]] [[1884]] byl zprovozněn úsek Můstek – Václavské náměstí – Mezibranská – Tylovo náměstí – Nuselské schody (nynější konečná Zvonařka). [[25. červen|25. června]] [[1884]] začal provoz i v úseku Josefské náměstí (dnešní náměstí Republiky) – Marinkova továrna (v Holešovicích u dnešního Veletržního paláce), [[21. březen|21. března]] [[1885]] prodloužený do stanice Stromovka a [[5. duben|5. dubna]] [[1885]] sezonně do [[Královská obora|Královské obory]].<ref name=crkal /> V roce 1885 tak kompletní síť koňky měřila 18,875 km.<ref name=crkal />
Řádek 86:
JOSEFSKÉ NÁMĚSTÍ – Klimentská ulice – Most císaře Františka Josefa – Belcrediho silnice – U hřbitova – U Vendlerovy továrny – U Martinkovy továrny – STROMOVKA – KRÁLOVSKÁ OBORA
 
=== Dočasná posilová linka Národní divadlo – Můstek – Muzeum – Vinohrady ===
Bez zvláštního označení.
 
Řádek 149:
 
{{Portály|Praha|Tramvajová doprava}}
 
[[Kategorie:Tramvajová doprava v Praze]]
[[Kategorie:Koněspřežná dráha]]
1 708 574

editací