Viktorín z Poděbrad: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m napřímení redirectu šablony (data od Dannyho B.); kosmetické úpravy
Řádek 17:
V roce [[1459]] ho císař [[Fridrich III. Habsburský]] povýšil na knížete Svaté říše římské národa německého a téhož roku se stal moravským zemským hejtmanem. Roku [[1462]] císař jeho povýšení znovu potvrdil a současně za říšská knížata prohlásil též Viktorínovy bratry Jindřicha a [[Hynek z Poděbrad|Jindřicha mladšího]]. Svým synům již předtím král Jiří svěřil panství nad Kladskem a Minstrberskem; těm bratři společně vládli až do Jiříkovy smrti roku [[1471]], poté byl jeho majetek roku [[1472]] mezi jeho syny rozdělen. Viktorín získal [[Kolín]] a knížectví opavské. Knížeti Jindřichovi knížectví minstrberské a hrabství kladské s panstvím [[Náchod|náchodským]], knížeti Jindřichu mladšímu Hynkovi Poděbrady a [[Kostomlaty nad Labem|Kostomlaty]] a Bočkovi panství [[Litice nad Orlicí|litické]] a hrad [[Veliš (hrad)|Veliš]]<ref>Dorazil, l. c. 91.</ref>.
 
Když se proti Viktorínovu otci ustavila [[Zelenohorská jednota]] vedená [[Zdeněk ze Šternberka|Zdeňkem ze Šternberka]], byl jmenován vrchním velitelem královského vojska. Dosáhl několika vítězství v Čechách i ve Slezsku. Při svém tažení do [[Rakousko|Rakous]] však narazil na vojska [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]], který přitáhl císaři Fridrichovi na pomoc. Obě vojska se několikrát na moravské půdě střetla; bojovalo se o [[Třebíč]] (ta byla celá zničena a tamější velký [[Zámek v Třebíči|opevněný klášter]] značně poškozen), kde Viktorína obklíčila uherská vojska a jeho otec jej musel zachraňovat, poté se přesunuli na polenský hrad, odkud král Jiří z Poděbrad od května téhož roku řídil vojenské operace.<ref name="Polná">{{Citace monografie| příjmení = Prchal | jméno = Jan | odkaz na autora = | titul = Biografický slovník Polenska | vydavatel = Linda | místo = Polná | rok = 2002 | isbn = 80-38-8985-0 | kapitola = z Kunštátu Viktorin | strany = 85-86 | jazyk = }}</ref> [[8. říjen|8. října]] 1468<ref name="Polná"/> se polenského hradu zmocnili [[Šternberkové|páni ze Šternberka]] a jako přívrženci Matyáše drželi panství až do roku [[1479]], kdy po uzavření míru v Olomouci dostal majetek zpět a v Polné nechal vystavět architektonicky zajímavý dům U Rytířů. Dále pak se účastnil bitev o [[Brno]], o [[Olomouc]] nebo [[Tovačov]] či [[Veselí nad Moravou]], kde byl v [[27. červen|27. června]] [[1469]] Viktorin Korvínovými vojsky zajat. Následovalo dvouleté vězení na hradě v [[Trenčín]]ě a [[Visegrád]]u. Přešel ke [[katolická církev|katolické]] víře a posléze svému přemožiteli i pomáhal. Po uzavření [[olomoucká smlouva|olomoucké smlouvy]] dostal polenské panství zpět a dále jej rozšiřoval, nechal opravit polenský hrad, vystavět rybník Peklo i městské opevnění, roku [[1482]] na jeho pokyn vznikl rybník [[Velké Dářko]].<ref name="Polná"/> Po návratu z věznění žil převážně v Opavě. Roku [[1483]] poskytl v době [[mor]]ové epidemie polenský hrad k užívání králi [[Vladislav II.|Vladislavu II.]] a jeho dvoru.<ref name="Polná"/> Dohodou z 12. května 1485 odstoupil opavské knížectví uherskému a českému králi Matyáši Korvínovi.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740 | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2007 | počet stran = 344 | isbn = 978-80-86829-23-4 | stránky = 138}}</ref> [[7. říjen|7. října]] [[1486]] musel zadlužený Viktorín polenské panství nucen prodat za 18 000 uherských zlatých svému vzdálenému příbuznému Janu Bočku z Kunštátu.<ref name="Polná"/> Zemřel na Těšínsku, když se předtím opět vzepřel Matyášově moci a byl za to potrestán.{{chybíDoplňte zdroj}} Pochován je v [[kostel svatého Ducha (Opava)|kostele svatého Ducha]] v [[Opava|Opavě]].
 
== Odkazy ==
Řádek 47:
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Čeští princové]]
 
 
[[de:Viktorin (Münsterberg und Troppau)]]