Kácení: Porovnání verzí

Přidáno 15 bajtů ,  před 9 lety
m
napřímení redirectu šablony (data od Dannyho B.); kosmetické úpravy
m (sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů)
m (napřímení redirectu šablony (data od Dannyho B.); kosmetické úpravy)
[[FileSoubor:Logging oregon.jpg|thumb|Pěkně provedený vrchní klínový zářez, [[Oregon]] (USA) [[1905]]]]
[[FileSoubor:Eduard Ritter Der Holzfaeller.jpg|thumb|Dřevorubec (okolo roku 1840) s klínem a sekyrou]]
[[Soubor:9-foot diameter Douglas Fir - 1900.jpg|thumb|[[Anders Beer Wilse]]: Douglaska s třímetrovým průměrem, 1900]]
[[FileSoubor:Bieszczady68-32-Wyrab drewna.jpg|thumb|[[Tadeusz Sumiński]]: Těžba dřeva v Beskydech]]
 
'''Kácení''' stromu je jednou z dílčích operací při [[těžba dříví|těžbě dříví]]. Dřevorubec musí během kácení vykonat mnoho jednotlivých pracovních úkonů náročných na samostatné rozhodování (určení směru pádu, úprava pracoviště a určení únikové trasy, úprava spodní části stromu, zářez, provedení hlavního řezu s ponecháním nedořezu, který zajišťuje určený směr pádu atd.).<ref>Škapa, M. a kol. Lesní těžba 1. vyd. Praha : SZN, 1987. 376 s.</ref>
Každý [[strom]] má jiný tvar, růst, vlastnosti (rozložení a tvar koruny, tvar [[kmen]]e, oddenková hniloba) a i místa práce se vzájemně liší (poloha okolních stromů, terén, povětrnostní podmínky). Proto je nutné každý strom kácet teprve po uvážení konkrétní situace a důkladné obhlídce. Nejsnadnější případ je kácení rovného přímého stromu s pravidelnou korunou i kmenem. [[Těžiště]] takového stromu je v [[osa|ose]] kmene. Normální stromy mají těžiště přibližně ve výšce 0,36–0,4 násobku výšky stromu. Strom, který má těžiště výše (po provedení zářezu a hlavního řezu) vyžaduje ke svému vychýlení a následnému přivození pádu méně síly - je méně stabilní. Čím je strom mohutnější (vyšší, silnější) tím větším tlakem působí na základu. [[Klínování]] i řezání je potom namáhavější než u stromů subtilnějších.
 
== Postup při kácení „normálního“ stromu ==
V normálním případě si pracovník:
* vyhledá strom určený ke skácení (označený strom)
* do bezpečného prostoru si odloží nářadí (šikmo na opačnou stranu než je určený směr pádu)
* upraví si pracoviště
** odstraní z bezprostředního okolí překážky (křoviny, [[klest]], buřeň),
** ohne a zajistí nárost, který má zůstat nepoškozen,
** ušlape nebo odhází [[sníh]],
** vyhlédne a upraví si ústupovou cestu (šikmo vzad od paty stromu do bezpečné vzdálenosti)
* pokud má strom větve až k zemi odvětví kmen (asi do výše prsou) pilou a odstraní případné kořenové náběhy (pokud ztěžují kácení, hrozí rozštípnutí kmene nebo mohou ovlivnit směr pádu)
* provede zářez v plánovaném směru pádu (častější je vrchní klínový ale při kácení po svahu se s výhodou používá i spodní klínový zářez). Hloubka zářezu by měla sahat do 1/5 až 1/3 tloušťky kmene na pařezu a výška klínu asi 2/3 hloubky (úhel 30 – 45stupňů). Oba řezy ohraničující zářez by se měly spojit v jediné [[přímka|přímce]] kolmé na směr pádu stromu.
* z protilehlé strany budoucího pařezu vede horizontálně hlavní řez ve výši 2/3 zářezu tak, aby mezi zářezem a hlavním řezem zůstal dostatečně široký (2-4cm) neproříznutý pás tzv. nedořez. (Dřevorubci mu také říkají držák - protože drží kmen až do chvíle pádu {{chybíDoplňte zdroj}}). Při pokročilé technice nebo ve specifických případech lze použít nedořez klínového tvaru. Šírší strana takového nedořezu zajistí díky vyšší mechanické odolnosti částečné odchýlení od směru pádu určeného provedením zářezu. Při řezání hlavního řezu je nutné zajistit štěrbinu řezu klínem nebo lopatkou proti sevření.
* pokud strom nezačne padat po dokončení hlavního řezu údery na klín v řezu nebo tlakem lopatkou strom vychýlí z rovnovážné pozice. V počáteční fázi pádu dřevorubec ustupuje šikmo vzad do bezpečí po připravené ústupové cestě
* po pokácení dřevorubec odřízne z čela zbytky nedořezu a odstraní i případnou třísku na pařezu<ref>http://obnova-lesa.euweb.cz/rdn_kaceni.pdf</ref>
 
Pochopitelně existuje množství odlišných případů (nakloněné stromy, [[Souš (strom)|soušsouše]]e, velmi silné stromy, „dvojáky“, částečné vývraty…), které vyžadují specifický pracovní postup. Kácení je poměrně nebezpečná pracovní operace<ref>http://www.novinky.cz/krimi/198524-pri-kaceni-spadl-na-muze-strom.html</ref> a proto legislativa vyžaduje od profesionálů kromě dalších požadavků také získání oprávnění pro práci s motorovou pilou (+ pravidelné proškolování a přezkušování).
 
== Pracovní prostředky ==
Dřevorubec používá k těžbě různé pracovní prostředky. Od nejjednoduššího ručního dřevorubeckého nářadí ([[pila|pily]], [[sekera|sekery]], [[dřevorubecký klín|klínklíny]]y, [[přetlačná lopatka|přetlačné lopatky]], dřevorubecké pásmo…) dospěl vývoj přes [[řetězová pila|motorové pily]] a hydraulické nebo pneumatické klíny k těžebním strojům ([[harvestor]]y a další mechanismy) odstraňujícím velkou část fyzicky náročné a nebezpečné práce.
 
Po kácení pokračuje proces těžby dříví dalšími operacemi jako je [[odvětvování]], sortimentace atd.
 
== Legislativní regulace ==
V ČR existuje poměrně přísná [[zákon (právo)|zákonzákonn]]á [[regulace]] kácení dřevin. Kácení dřevin rostoucích mimo [[les]] (na nelesních [[Pozemek|pozemcích]]) upravuje legislativně zejména zákon č. 114/1992 Sb., (O ochraně [[Příroda|přírody]] a [[Krajina|krajiny]]). Těžba dříví v lesích se řídí Zákonem o lesích (289/1995 Sb).
 
== Odkazy ==
 
{{Portály|Těžba}}
 
[[Kategorie:Dřevo]]
[[Kategorie:Lesnictví]]
1 361 999

editací