1 429 381
editací
m (sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů) |
m (napřímení redirectu šablony (data od Dannyho B.); kosmetické úpravy) |
||
[[
[[
[[Soubor:9-foot diameter Douglas Fir - 1900.jpg|thumb|[[Anders Beer Wilse]]: Douglaska s třímetrovým průměrem, 1900]]
[[
'''Kácení''' stromu je jednou z dílčích operací při [[těžba dříví|těžbě dříví]]. Dřevorubec musí během kácení vykonat mnoho jednotlivých pracovních úkonů náročných na samostatné rozhodování (určení směru pádu, úprava pracoviště a určení únikové trasy, úprava spodní části stromu, zářez, provedení hlavního řezu s ponecháním nedořezu, který zajišťuje určený směr pádu atd.).<ref>Škapa, M. a kol. Lesní těžba 1. vyd. Praha : SZN, 1987. 376 s.</ref>
Každý [[strom]] má jiný tvar, růst, vlastnosti (rozložení a tvar koruny, tvar [[kmen]]e, oddenková hniloba) a i místa práce se vzájemně liší (poloha okolních stromů, terén, povětrnostní podmínky). Proto je nutné každý strom kácet teprve po uvážení konkrétní situace a důkladné obhlídce. Nejsnadnější případ je kácení rovného přímého stromu s pravidelnou korunou i kmenem. [[Těžiště]] takového stromu je v [[osa|ose]] kmene. Normální stromy mají těžiště přibližně ve výšce 0,36–0,4 násobku výšky stromu. Strom, který má těžiště výše (po provedení zářezu a hlavního řezu) vyžaduje ke svému vychýlení a následnému přivození pádu méně síly - je méně stabilní. Čím je strom mohutnější (vyšší, silnější) tím větším tlakem působí na základu. [[Klínování]] i řezání je potom namáhavější než u stromů subtilnějších.
== Postup při kácení „normálního“ stromu ==
V normálním případě si pracovník:
* vyhledá strom určený ke skácení (označený strom)
* do bezpečného prostoru si odloží nářadí (šikmo na opačnou stranu než je určený směr pádu)
* upraví si pracoviště
** odstraní z bezprostředního okolí překážky (křoviny, [[klest]], buřeň),
** ohne a zajistí nárost, který má zůstat nepoškozen,
** ušlape nebo odhází [[sníh]],
** vyhlédne a upraví si ústupovou cestu (šikmo vzad od paty stromu do bezpečné vzdálenosti)
* pokud má strom větve až k zemi odvětví kmen (asi do výše prsou) pilou a odstraní případné kořenové náběhy (pokud ztěžují kácení, hrozí rozštípnutí kmene nebo mohou ovlivnit směr pádu)
* provede zářez v plánovaném směru pádu (častější je vrchní klínový ale při kácení po svahu se s výhodou používá i spodní klínový zářez). Hloubka zářezu by měla sahat do 1/5 až 1/3 tloušťky kmene na pařezu a výška klínu asi 2/3 hloubky (úhel 30 – 45stupňů). Oba řezy ohraničující zářez by se měly spojit v jediné [[přímka|přímce]] kolmé na směr pádu stromu.
* z protilehlé strany budoucího pařezu vede horizontálně hlavní řez ve výši 2/3 zářezu tak, aby mezi zářezem a hlavním řezem zůstal dostatečně široký (2-4cm) neproříznutý pás tzv. nedořez. (Dřevorubci mu také říkají držák - protože drží kmen až do chvíle pádu {{
* pokud strom nezačne padat po dokončení hlavního řezu údery na klín v řezu nebo tlakem lopatkou strom vychýlí z rovnovážné pozice. V počáteční fázi pádu dřevorubec ustupuje šikmo vzad do bezpečí po připravené ústupové cestě
* po pokácení dřevorubec odřízne z čela zbytky nedořezu a odstraní i případnou třísku na pařezu<ref>http://obnova-lesa.euweb.cz/rdn_kaceni.pdf</ref>
Pochopitelně existuje množství odlišných případů (nakloněné stromy, [[Souš (strom)|
== Pracovní prostředky ==
Dřevorubec používá k těžbě různé pracovní prostředky. Od nejjednoduššího ručního dřevorubeckého nářadí ([[pila|pily]], [[sekera|sekery]], [[dřevorubecký klín|
Po kácení pokračuje proces těžby dříví dalšími operacemi jako je [[odvětvování]], sortimentace atd.
== Legislativní regulace ==
V ČR existuje poměrně přísná [[zákon (právo)|
== Odkazy ==
{{Portály|Těžba}}
[[Kategorie:Dřevo]]
[[Kategorie:Lesnictví]]
|