Naomi Kleinová: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Stránka Naomi Klein přemístěna na stránku Naomi Kleinová s výměnou přesměrování: Přechýlení dle WP:Přechylování. Tahá za uši není argument.
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m napřímení redirectu šablony (data od Dannyho B.); kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox BiografieOsoba
| jméno = Naomi
| příjmení = Klein
Řádek 18:
'''Naomi Kleinová''' (* [[5. květen|5. května]] [[1970]] [[Montreal]], [[Québec]]) je [[Kanada|kanadská]] novinářka, spisovatelka, feministka a aktivistka. Podle ''Top global intellectuals of 2005'' (internetového hlasování z roku 2005) a časopisů ''Prospect magazine'' a ''Foreign policy'' byla zvolena jedním ze 100 světových intelektuálů, kde obsadila 11. příčku a byla tak nejvlivnější ženou mezi globálními intelektuály.<ref>[http://www.prospect-magazine.co.uk/intellectuals/results.htm Prospect Magazine List of Top 100 Public Intellectuals Prospect Magazine] Prospect Publishing Limited.</ref>
 
== Mládí ==
Narodila se do levicově orientované rodiny v kanadském [[Montreal]]u. Její prarodiče byli americkými [[Marxismus|marxisty]]. Dědeček pracoval u [[Walt Disney|Walta Disneye]] a byl to on, kdo stál za historicky první stávkou v této společnosti. Rodiče Kleinové se později na protest válce ve [[Vietnam]]u a aby se její otec vyhnul povolání do armády odstěhovali ze [[Spojené státy americké|Ameriky]] do [[Kanada|Kanady]]. Její otec je doktor a matka dokumentaristka. V osmdesátých letech natočila film vystupující proti pornografii (Not a Love Story – Žádný milostný příběh) a veřejnost jí za to překvapivě odsoudila. [[Toronto Star]], místní deník, ji dokonce označil jako „buržoazní feministickou fašistku.“ Společnost ještě zřejmě na takové dokumenty nebyla připravena.
 
Řádek 25:
Poté, co na školu nastoupila, došlo ke [[Masakr na École Polytechnique|katastrofě na univerzitě v Montrealu]], která ji v mnohém ovlivnila. Mladý muž, který nesplnil kritéria pro přijetí, vnikl do budovy technické fakulty, oddělil studenty od studentek a do žen začal střílet. Čtrnáct jich zemřelo na místě. Zde je tedy počátek spisovatelčiných politických aktivit. Zaměřila se na otázku pohlaví a věcí s tím spojených.
 
== Kariéra ==
Na nějakou dobu přerušila studium a začala pracovat v [[Toronto|torontském]] deníku [[The Globe and Mail]], později se stala také redaktorkou alternativně zaměřeného politického časopisu [[This Magazine]]. Svojí redaktorskou kariéru ale započala už na univerzitě, kde přispívala do studentského časopisu.
 
Řádek 36:
V roce 2005 se Kleinová podle časopisu [[Prospect Magazine]] stala nejlépe hodnocenou ženou-intelektuálkou na světě.
 
Ve svých článcích se Naomi Kleinová dotýká i dalších otázek, například [[Válka v Iráku|války]] v [[Irák|Iráku]]u. V článku vydaném v časopise [[Harper's Magazine]] ''„Baghdad Year Zero: Pillaging Iraq in pursuit of a neocon utopia“'' (Rok jedna v Bagdádu: Drancování Iráku v honbě za neokonzervatistickou utopií) autorka kritizuje Bushovu vládu, která údajně měla jasný plán, jakými způsoby získat bohatství z této země.
 
V září 2007 Naomi Kleinová vydala svoji zatím poslední knihu ''[[The Shock Doctrine|The Shock Doctrine: The Rise of Disaster Capitalism]]'' (Doktrína šoku: Vzestup katastrofického kapitalismu). V ní mimo jiné opět kritizuje vládu prezidenta Bushe, která podle Kleinové využila útoky z [[11. září]] [[2001]] k privatizaci státních služeb a k poskytnutí většího vlivu soukromým společnostem. Podle autorky se na veřejných rozpočtech přiživuje plejáda firem, které se zabývají bezpečností, biometrickou identifikací, informačními technologiemi, získáváním dat, video-dohledem atd. Za posledních pět let mělo Ministerstvo vnitřní bezpečnosti zaplatit věřitelům celkem 130 miliard dolarů, což přesahuje výši hrubého domácího produktu [[Chile]] a [[Česko|České republiky]]. Kleinová v ''Doktríně šoku'' redefinuje schéma [[problém-reakce-řešení]], kdy fáze ''problém'' je doprovázena šokem a fáze ''reakce'' je veřejná reakce na tento šok. Dodává, že většina kontroverzních zákonů a opatření, které směřují k potlačení práv a svobod obyvatelstva, byla „protlačena“ ke schválení v době reakce na nějakou obecně šokující událost (např. teroristický útok) a za normálních okolností by tato opatření nenalezla podporu. Pro výzkum při psaní ''Doktríny šoku'' dokonce studovala pojem šoku z psychologického hlediska a snažila se najít paralely mezi šokem z ryze akademického hlediska a šoku společnosti po nějaké traumatické události.
 
== Osobní život ==
Kleinová dnes žije se svým manželem [[Avi Lewis]]em. V roce [[2004]] spolu natočili dokument ''[[The Take]]'' o [[samospráva pracujících|dělnické samosprávě]] v [[Argentina|Argentině]].
 
== Související články ==
*[[Naomi Wolfová]]
*[[Noreena Hertzová]]
 
== Reference ==
<references />
 
== Externí odkazy ==
{{NK ČR|xx0017542}}
*[http://www.blisty.cz/aut/777/art.html České a slovenské překlady na Britských listech]
Řádek 56:
 
{{DEFAULTSORT:Klein, Naomi}}
 
[[Kategorie:Kanadští novináři]]
[[Kategorie:Kanadští spisovatelé]]